Na první pohled může jeho přestup z divize do třetí třídy leckoho překvapit, na ten druhý už méně. Jednatřicetiletý fotbalový stoper Radek Šulc je čerstvě tátou, poblíž Ovčár, odkud pochází a kde už v minulosti hrál, staví dům.

„Divize už není soutěží pro mě. Poslední sezony jsem měl různé zdravotní problémy. Čtyřikrát v týdnu už na fotbal chodit nemůžu. Navíc se nám tento týden narodil synek Štěpán, takže další důvod být víc doma s rodinou,“ zdůvodňuje, proč se v Neratovicích po podzimu rozloučil a těší se na návrat do ovčárského dresu.

Proč zrovna Ovčáry? Určitě byly ve hře i jiné možnosti, ne?
Návrat do Ovčár pro mě byl variantou číslo jedna. Jiné možnosti byly také ve hře, ale nic mě nezaujalo natolik, abych klukům v Ovčárech řekl, že jdu jinam. Velmi si vážím, že kluci Klobásovi to v Ovčárech dali dohromady, rád bych jim pomohl.

Na podzim jste ještě nastupoval v divizi, nyní jen třetí třída… Není to málo?
Já toho už na podzim moc neodehrál, ale skok to samozřejmě bude. Ve třetí třídě trvá zápas také devadesát minut, takže si myslím že toho budu mít dost (smích).

Po klubech jako Neratovice, Zápy a v mládeži Mladá Boleslav, či Slavia Praha půjde o vaši první zkušenost pouze s okresním fotbalem. Budete na ni připravený po všech stránkách?
Úroveň soutěží na okrese celkem pravidelně sleduji, takže si myslím, že mě toho asi moc nepřekvapí. Rozhodčí i my hráči chybujeme jak v divizi, tak na okrese, takže když nebudu cítit viditelný úmysl, tak to bude v pohodě.

Co na vaše sbohem říkali v Neratovicích?
V Neratovicích jsme se rozloučili úplně v pohodě. Strávil jsem tam několik sezon a myslím, že to nakonec všichni viděli podobně.

Jarní sezona se vinou koronaviru zúžila jen na několik tréninků. Jak se vám zatím jeví tým, do kterého jste přišel?
Trénovali jsme od zimy pravidelně jednou týdně, do doby karantény. Teď jsme se zatím viděli dvakrát a kluci vypadají pořád stejně (smích). Jako v jiných týmech na této úrovni bychom potřebovali lehce doplnit kádr, ale není to jednoduché.

Současný klub a ten, který dokráčel až do ČFL, to je asi velký rozdíl, že?
Když jsem tu působil zhruba před deseti lety, tak mančaft postupoval z divize do ČFL a pro mě to byla veliká zkušenost. Rozdíl je samozřejmě obrovský, ale hodně věcí je tu pořád stejných.

Na které tehdejší spoluhráče dnes nejvíc vzpomínáte?
Tehdy tu hráli kluci jako Honza Studený, Radek Pechar, Radim Straka a další. S několika jsem se pak potkal ještě třeba v Zápech, nebo právě v Neratovicích. Všichni jsme si na Ovčáry rádi vzpomněli.