Někteří si dají před zápasem na dech, další na kuráž, jiní třeba jen nechtějí urazit hostitele. Ani fotbaloví rozhodčí nejsou svatí a čas od času vyběhnou na trávník posilněni. Zanedbatelné množství alkoholu během utkání zpravidla ani nepostřehnete. Když se to ovšem vymkne kontrole, dopadne to jako v případě rozhodčích ve středečním utkání Příbrami se Slavií.

Marek Pilný pak v roli čtvrtého sudího baví tribuny tragikomickým poskakováním a pobíháním za lajnou, nebo máváním bez praporku, než ho pořadatelé raději „uklidí" z dohledu. Jiří Jech je jako jeden z brankových rozhodčích kamerami dokonce přistižen, jak během utkání močí. I když jde vzhledem k výši soutěže o skandál nebývalých rozměrů, není podobný obrázek zcela novým. Deník sesumíroval nejznámější případy s vazbou na Středočeský kraj.

SLIVOVICE VE VLAKU
Před čtyřmi lety se podobný případ jako Pilnému stal Petru Blažejovi a také v nejvyšší soutěži. Mladý Kladeňák se při utkání Olomouc – Ostrava jako asistent pohyboval po lajně trochu nekoordinovaně, čehož si všimly i televizní kamery. Ačkoli ale Blažej nepodstoupil dechovou zkoušku, na disciplinárce se přiznal, že cestou na zápas vypil ve vlaku dva panáky slivovice. Dočasně pak byl vyřazen z listiny rozhodčích pro nejvyšší soutěže.

„Ne, že bych byl opilý. Bylo to možná důsledkem programu pro rozhodčí. Měsíc a půl jsem na sobě makal a přitom shodil deset kilogramů," omlouval se tehdy v rozhovoru pro Deník. Blažejovi výchovný „pohlavek" pomohl. Další excesy v kariéře vyloučil, postupně se stal výborným rozhodčím, dostal se na mezinárodní listinu a stal se také respektovaným šéfem Okresního fotbalového svazu Kladno.

DVĚ PROMILE O PŮLI
To rozhodčí Tomáš Fidra z Kutné Hory si ve skoro pět let starém excesu během utkání do trubičky i dýchl. A kontrola byla na místě. Na utkání kolínského okresního přeboru do Týnce nad Labem údajně přijel taxíkem rovnou z nálevny. Podle očitých svědků pak vyplazoval na hráče jazyk, chaoticky rozdával červené karty a jednou upadl. Přivolaní policisté mu naměřili téměř dvě promile alkoholu v dechu. Utkání nakonec bylo odloženo. Sudí si od disciplinárky vyslechl trest na devět měsíců bez píšťalky a tři tisíce korun pokuty. Ani jeho kariéra tím neskončila, na okresní úrovni píská i dnes.

DÝCHAT NEMUSEJÍ
Zmíněné skandály vždy rozvíří otázku, co s alkoholem „za píšťalkou". Už dávno vyšlo najevo, že fotbalové řády na podobné mravnostní prohřešky příliš nepamatují. „Neznám žádný metodický pokyn, jak by měly oddíly postupovat, když si myslí, že delegovaný rozhodčí je pod vlivem alkoholu," potvrzuje svými aktuálními slovy například Miroslav Garaja, předseda okresního fotbalového svazu Benešov a doposud aktivní rozhodčí, že problém přetrvává. „Oddíly mají samozřejmě možnost podat protest příslušné komisi, tak aby musel být oficiálně prošetřen. Je samozřejmé, že mezi základní povinnosti rozhodčího patří, že nesmí před ani během zápasu, na který byl delegován, požít alkoholický nápoj."

Pořadatelé většinou udělají jen jedno – zavolají policii. Jenže rozhodčí nemusí dýchat do přístroje. Řešení sudího v podroušeném stavu se tak na nejnižší úrovni dostane až před fotbalový tribunál jen výjimečně. Slova o tom, že se ať už jako rozhodčí, delegát, nebo činovník okresního svazu, nesetkal s delegovaným rozhodčím „pod parou", uslyšíte nejen od benešovského šéfa Garaji. Stejně mluví třeba i předseda mělnických sudích a krajský delegát Jiří Kabyl. Ten považuje Pilného úlet za něco ojedinělého, co se nestává ani na okresní úrovni.

Řada fotbalistů a často i trenérů je ale jiného názoru a rozhodčí „po vlivem" podle nich nejsou až takovou vzácností. Opilosti dokonce čas od času připisují i některé jejich výroky. Rozhodčí v tom na druhou stranu nejsou sami. S hráči je v případě opilosti stejný problém a rozhodčí s nimi mohou rovněž těžko něco udělat, kromě udělení červené karty při přestupku v zápase.