Už osmou sezonu vídáme na lavičce nelahozeveského Dynama trenéra Daniela Kaplana, muže, jehož fotbalová kariéra vzbuzuje respekt. Bývalý hráč pražské Slavie či Hradce Králové se musel s ligovým fotbalem rozloučit po zdravotních problémech. Protože však chtěl u kulatého „nesmyslu" zůstat, přijal trenérské angažmá právě v Nelahozevsi. Navíc se stará o dorost Odolena Vody, kde „péruje" i svého syna.

V jaké soutěži jste před časem přebíral tým Dynama Nelahozeves?
V té době se tu hrála I. A třída, kterou vybojoval tým pod vedením Pavla Heimratha. Myslím, že jsme tu měli vždycky dobrou partu. Vytvořil se kolektiv lidí, s nimiž se znám přes dvacet let a s kterými se kamarádím nejen přes fotbal. Ostatně z Hradce mě do Dynama následoval i obránce Jaroslav Vrábel, který bydlí v našem regionu.

V Nelahozevsi jste se mohl opřít nejen o své kamarády…
Především o Jiřího Kratochvíla, prezidenta zdejšího klubu. Ten, když něco řekne, tak to platí a nezáleží na tom, zda to je dobré či špatné. S ním se opravdu dobře pracuje. Je to člověk, který drží slovo.

Zastavme se ještě u ročníku 2013/2014, který jste – podle mého názoru – měli doslova kritický. Nakonec jste úspěšným závěrem vše zažehnali. Co bylo příčinou takového výpadku?
Možná částečné uspokojení, možná se někdo viděl o soutěž výš. Navíc jsme z Kladenska přešli do nesmírně náročné mělnicko–boleslavské skupiny. Myslím, že kladenská skupina je svou úrovní rozhodně lehčí.

Myslíte, že pocit uspokojení či menší nasazení v tréninku měl tak podstatný vliv na vaše horší výsledky?
Podmínky, v nichž všichni děláme výkonnostní fotbal, jsou rok od roku náročnější. Všichni máme tento sport jako koníček po svém zaměstnání, navíc možnost sehnat do týmu nového hráče je stále těžší. Přesně podle hesla – Jednou jsi dole, jednou nahoře. Jsem v Nelahozevsi osm let, během nichž jsem – nadneseně řečeno – pětkrát postoupil, třikrát sestoupil. Myslím, že I. B třída je odpovídající soutěží vzhledem ke kvalitě kádru či zázemí klubu.

Dali jste si s prezidentem Kratochvílem nějaké cíle před zahájením letošní sezony?
Rozhodně ne. Chceme si fotbal zahrát skutečně pro radost, takže velké postupové cíle určitě nebyly. Tentokrát bylo řečeno, že odpovídající by byl střed tabulky. Spíše jsme se chtěli poohlédnout po mladých hráčích, ale těch v našich končinách mnoho není.

Který zápas z letošního podzimu byste hodnotil jako nejpovedenější?
Myslím, že to byl zřejmě zápas s FC Mělník, v němž jsme zúročili poměrně vydařený start do sezony. Celkově to byla série osmi utkání, v nichž jsme získali devatenáct bodů. Zvlášť potěšily výhry na půdě nebezpečných Pěčic i loni po postupu sahajícího Dolního Bousova. Ostatně, ani remíza na půdě Pšovky nebyla k zahození.

Které utkání se vám naopak vůbec nevydařilo?
Závěr podzimní části nás zastihl v útlumu. Nejprve nás fotbalově vyučil brandýský lídr. Následovalo střetnutí na Vysoké, kde jsme herně i výsledkově propadli. Podle papírových předpokladů to měl být vyrovnaný zápas, ale hráči Vysoké ho zvládli podstatně lépe a zaslouženě ho vyhráli. Do třetice jsme v zápase s celkem Záryb museli uznat lepší kvalitu soupeře.

Kde byste hledal příčinu špatného závěru podzimu?
V utkání s Brandýsem se už ve 20. minutě zranil útočník Pekárek a až do konce podzimu jsme byli ve všech zápasech horší. Kromě toho nám docházela fyzická kondice, kterou si doplňujeme zejména v zimě. V létě jsme se věnovali spíše herní praxi.

Kolegové trenéři z I. B třídy si v rozhovorech stýskají na příliš úzký kádr. Vy asi nebudete výjimkou, že?
To určitě ne. Ale po pravdě, co mám dělat, když v Dynamu nemáme béčko a ani dorost. Pokud se nějaký hráč zraní, nebo je v práci, mám problém dát dohromady alespoň základní jedenáctku. Je to těžké, hráči musí ekonomicky zabezpečit své rodiny. Fotbal dnes zkrátka nemá prioritu.

Jak budete řešit do budoucna možné posílení kádru?
Už jsem říkal, že není kde brát, protože nemáme dorost. V Dynamu teď sice máme asi pět mládežnických mančaftů až po mladší žáky, takže kontinuita přechodu do „velkého" fotbalu prostě není. Navíc mám zkušenost, že mladíci o fotbal ztrácejí zájem.

Panuje v Dynamu spokojenost s letošním podzimem?
Dá se říci, že jsme spokojeni. Chtěli jsme hrát ve středu tabulky, hrajeme ho. Ale závěr, v němž jsme narazili na fotbalově vyspělé protivníky, se nám nepovedl, což nás přiblížilo do zadních pozic. Třeba Brandýs u nás jednoznačně kraloval, ale jeho porážky v posledních dvou kolech zřejmě svědčí o absenci pokory vůči soupeřům. Komu bych udělil herní absolutorium, jsou Záryby, které tu předvedly výborný fotbal.

Jak vidíte šance trojice brandýských pronásledovatelů?
Mám-li hodnotit jejich vyhlídky z pozice zápasů s námi, nejvíce bych zkušenostmi upřednostnil Byšice, ale třeba Pěčice od domácí porážky s námi udělaly ve znamenité sérii devatenáct bodů, takže to je určitě tým, který může na jaře překvapit.

Hráčský kádr nyní čerpá zasloužené volno. Kdy zahajujete zimní přípravu?
Start plánuji na 10. ledna. V plánu je kromě nabírání fyzické kondice i účast na zimním turnaji v Neratovicích, který nám nabídne porci přípravných utkání se zajímavými soupeři, i když při pohledu na rozpis se mi zdá, že loňský ročník byl možná kvalitnější. K dispozici budeme mít i halu v Kralupech.

Můžete aspoň naznačit možné posily pro jaro?
Pozitivní zpráva: na půl roku se vrací Jaroslav Vrábel, dlouholetá opora zadních řad. To mi udělalo velkou radost, protože Jarda je parťák, který dokáže mančaft stmelit. Navíc mohu dopředu vysunout Dubského. V zimě by chtěl začít dlouhodobě zraněný Jindřich, další možné posily jsou v jednání.

KAREL HORŇÁK