Se jménem Hnízdil se fotbaloví fanoušci na Mělnicku setkávají už hezkou řádku let. Od poloviny devadesátých let prošel Daniel Hnízdil, známý pod přezdívkou „Hnízdo", téměř desítkou klubů z Mělnicka, aby v poslední době spojil své působení se Mšenem. Nyní se jméno Hnízdil objevuje na Mělnicku podruhé. Od nové sezony se stal brankářem Pšovky v I. A třídě Dominik Hnízdil. Rozhovor s novou akvizicí mělnického klubu se uskutečnil po derby s celkem Záryb.
Kde jste začal svou fotbalovou kariéru?
V přípravce mělnické Pšovky, ale to jsem se ještě neobjevoval v brance, ale jako hráč v poli. Tímto způsobem jsem ostatně pokračoval i v pražské Bohemce a Slavii.
Jaký impulz vás poslal na post mezi tyčemi?
Při působení ve Slavii jsem si vyzkoušel post brankáře. Je pravda, že mě k tomu trochu postrčil můj otec, ve své kariéře gólman mnoha klubů z Mělnicka, a jsem tomu rád.
Jakou nejvyšší soutěž jste dosud chytal?
Krajský přebor v Novém Strašecí, kde jsem dělal dvojku zkušenému Petru Kutovi.
Váš otec pořádá několik let tradiční brankářskou školu. Prošel jste jí také vy?
Byl jsem jejím frekventantem prakticky od prvního roku jejího trvání, zatím jsem nevynechal jediný ročník. Poslední dva roky už tátovi pomáhám při trénincích jako asistent, takže by se dalo říct, že pokračuje rodinná tradice tohoto přípravného brankářského kempu.
Jaké okolnosti provázely váš příchod na Pšovku?
Letní brankářskou školu, která se nyní koná právě tady, navštívili funkcionáři zdejšího klubu s nabídkou angažmá. Po konzultaci s tátou, který potvrdil, že to je dobrý krok, jsem na nabídku kývl.
Jak jste spokojen ve svém novém působišti?
Myslím, že si nemohu stěžovat na vytíženost. V letošním ročníku I. A třídy jsem zatím odchytal všechna tři utkání, v nichž jsem dostal pět gólů. Některým z nich jsem určitě mohl zabránit, jako třeba dnešnímu druhému zárybskému gólu, kdy míč poletoval v bezprostřední blízkosti mé branky.
V dnešním utkání, v němž jste hostili Záryby, jste absolvoval svůj první penaltový rozstřel. Co mu říkáte?
Podle mého názoru by bylo lepší, kdyby výsledek zůstal na remíze, i když dnešní bod navíc taky není k zahození. I když jsme rozstřel vyhráli, se svým výkonem při něm nejsem úplně spokojený. Třeba druhá penalta se dala chytat, protože střela neměla potřebnou razanci.
Nejen fotbalem živ je člověk. Co děláte kromě svého angažmá na Pšovce?
Ještě musím studovat. Bohužel… (smích) Zatím chodím na gymnázium v Novém Strašecí. Udělal jsem si řidičák, takže přesuny do školy a na trénink zvládám bez větších problémů.
Jaké máte další fotbalové plány do budoucna?
Vše se uvidí až časem. Především musím na sobě hodně pracovat, aby ještě zlepšil svou výkonnost. Když obětuji čas poctivé kvalitní přípravě, možná se v budoucnu objeví nabídka zahrát si třeba vyšší soutěž.
Karel Horňák
