Jak byste popsal zápas s Lobkovicemi? Co rozhodlo?
Utkání se hrálo na náročném terénu a ani počasí nebylo zrovna fotbalové. Tomu odpovídala i hra. Myslím si ale, že jsme vyhráli zaslouženě. Byli jsme na tom kupodivu lépe i fyzicky.

Kupodivu?
Ano. Fyzička je na podzim náš největší problém. První poločasy dáváme, a pokud se nepletu, jen s Pšovkou se nám úvodní půle nepovedla. Ty druhé už jsou horší. Máme zkušené mužstvo, ale na kondici musíme zapracovat.

Lobkovicím jste dal dva góly. Jste se svým výkonem spokojený?
Právě že moc ne, mělo to být mnohem lepší. Už za stavu 2:1 jsem mohl rozhodnout, od půlky jsem totiž utíkal na brankáře sám a zkoušel ho přelobovat. Zakončení se bohužel nepovedlo, bylo to ode mě špatně vyřešené.



Na kontě máte šest branek. To zase není tak špatné číslo…
Do Horních Počapel jsem šel proto, abych nějaké góly dal, proto mě sem pan Žídek přivedl. Měl jsem cíl jich na podzim dát deset. Zůstávám tak za očekáváním a také kvůli mým neproměněným šancím nám chybí dost bodů. Tref mělo být mnohem víc.

Jak se vám zatím líbí nová sezona? Je hodně vyrovnaná…
V minulém ročníku jsem hrál třetí třídu na Litoměřicku a je to pro mě letos docela oříšek. Do soutěže přišly týmy jako Velký Borek a třeba zrovna ten hraje hodně bojovně. Celý přebor šel kvalitou nahoru.

S kým se v šatně nejvíce bavíte?
Takhle bych to vůbec nebral. V týmu jsou jak mladí hráči, tak starší hráči. Je to namíchané, což je dobře. Každý se baví s každým.

Poslední otázka se netýká fotbalu. Kde pracujete?
Ona se fotbalu týká (směje se). Pracuji jako správce hřiště ve Štětí. Jsem zaměstnanec města. Na hřišti trávím veškerý čas.

Nemáte toho tedy někdy na trávníku dost?
Zatím je to dobré. Trénuji i přípravku, takže fotbalu jsem zasvětil podstatnou část svého života.

Jiří Trutnovský (Sokol Horní Počaply)
Góly: 6 (13. místo v soutěži)
ŽK: 1
Minuty na hřišti: 1016