Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Preferujete více fotbal nebo basketbal?

To je pěkná a zároveň dost zapeklitá otázka. Preferuji samozřejmě basketbal. Ten byl pro mě vždycky na prvním místě. Fotbal jsem začal hrát až minulý rok, kdy nám skončila basketbalová sezona dost brzy. Bylo to někdy na začátku března a další sezona začínala až v září, a tak jsem věděl, že budu potřebovat nějakou alternativu kolektivního sportu, protože mě individuální sporty nikdy moc nezajímaly. Proto jsem šel trénovat na kralupskou Čechii. Ze začátku to bylo jen kvůli tréninkům a kvůli pohybu, ale nakonec mě to dost chytlo a trenér ve mě zřejmě viděl nějaký potenciál a nominoval mě na zápas. Hned při premiéře jsem dal gól a v dalších zápasech jsem jich ještě pár přidal. Takže takto jsem se dostal k fotbalu na Čechii.

A basketbal hrajete kde?
Hraju ve Slaném druhou ligu mužů. Po třech kole jsme zatím na čtvrtém místě. V Kralupech se bohužel rozpadl tým vinou odchodů starších hráčů , a tak je tu mladý tým, který hraje nejnižší soutěž.

Na jakém hrajete postu v obou sportech?
Ve fotbale jsem v útoku, nikde jinde to ani neumím. V basketbalu je mi to jedno. Začínal jsem na křídle. S přibývajícími zkušenostmi jsem zjistil, že mohu hrát na rozehře, ale i na pozici číslo čtyři, což je pivot, který může střílet i z dálky.

Jaký je váš největší sportovní úspěch?
Určitě pozvánka do reprezentačního kempu U19 v Heřmanově Městci, to mi bylo čerstvých 18 let. Tam se tehdy skládal tým pro mistrovství Evropy v Portugalsku. V kempu jsem uspěl, ale bohužel překážkou bylo, že jsem v tu dobu ještě neměl české občanství. Trenér Hummel mi řekl, ať o něj požádám, a pokud ho dostanu, tak na ME jedu. Bohužel mi bylo odmítnuto!

Jak jste se sportem začínal?
Se sportem obecně jsem ještě začal, když jsem žil v Moldávii. Neustále jsem byl na hřišti a hrál jsem s klukama fotbal. V Čechách jsem začal s basketem vlastně náhodou, na doporučení.

Jak je to dlouho, co jste přijel do Čech a co vás k tomu vedlo?
Do Čech jsme přijeli už v roce 1999 kvůli zhoršující se politické, ekonomické a hospodářské situaci v Moldavsku.

Přijel jste sám nebo s rodinou?
Do Čech jsem se přestěhoval s rodinou, s tátou, mamkou a sestrou.

Vracíte se do Moldávie nějak pravidelně?
Jezdím tam jednou ročně kvůli práci.

Měl jste někdy problémy s češtinou? Jak jste se jí naučil?
Problém s češtinou jsem měl asi první tři měsíce po příjezdu, než jsem nastoupil do školy. I když je čeština těžký jazyk, se sestrou jsme se ho naučili po půl roce tak, že už nikdo nepoznal že jsme cizinci. Bohužel to neplatí pro naše rodiče, ti mají pořád přízvuk.

Co považujete za svou největší životní výhru?
Za svou největší životní výhru považuji manželku Vandu a dceru Stelu.

Jaké je vaše povolání?
Pracuji v rodinné firmě.

Máte nějaké koníčky?
Mám více koníčků, největšími jsou hudba, basketbal a fotbal, jak aktivně tak i pasivně a dále rybaření. Nejvíc času ale trávím s rodinou.

Děláte ještě nějaký jiný sport?
Kromě basketbalu a fotbalu už bohužel nic jiného nestíhám.

BARBORA WALTEROVÁ