Do byšického dresu jste v letošním ročníku naskočil „díky" fúzi Byšic s Čečelicemi, jejichž jste kmenovým hráčem…
Že bych začal hrát I. B třídu v Byšicích, jsem vzhledem ke svému věku vůbec nepočítal. Jenže nakonec na mne v částečně oslabeném byšickém kádru zbylo místo a jsem za něj docela rád. Rozhodně však nejsem typem hráče, který by spasil zdejší fotbal.
Kdy jste dal naposledy v zápase více branek?
To si přesně nepamatuji, ale pokud vím, před časem jsem v zápase III. třídy, který jsme s Čečelicemi proti slabšímu soupeři vyhráli velkým rozdílem, jsem dal čtyři góly.
Na druhou stranu, dnešní „čistý" hattrick, kterého jste dosáhl v dresu Byšic, ovšem hovoří trošku jinak. Můžete popsat jednotlivé „zářezy"?
Při prvním gólu jsem dostal pěkný míč od Petra Menčla. Stál jsem zády k soupeřově brance a všiml si, že hostující gólman Prislupský trochu vyběhl. Nebyl čas na velké zpracování, tak jsem se pokusil ho obloučkem přehodit a vyšlo to. Ve druhém případě mi „Káďa" Kadlec ideálně načechral míč od rohového praporku přímo na hlavu, takže jsem měl čas se podívat, kam míč nasměrovat. Třetí gól? Byl jsem v pravý čas na pravém místě.
Beze zbytku jste využil pro hosty nepříjemného zaváhání jejich brankáře…
Ve své kariéře jsem dával spíše takové góly, při nichž se míč vždy nějak ke mně odrazil, a já ho poslal do sítě.
Zdá se, že Byšice se po matném začátku dokonale odrazily k vyšším tabulkovým příčkám. Jak hodnotíte spolupráci s novým trenérem Miroslavem Hudcem?
Myslím, že po odchodu Pavla Kloučka to byla dobrá volba. Jen přišel Mirek, už vyhráváme. Spolupracujeme v obou klubech (Byšice, Čečelice) také trenérsky při práci s mládeží, což byl jeden z důvodů, proč jsme už zmíněnou fúzi dělali. Vyzkoušeli jsme si, že dovedeme spolupracovat.
KAREL HORŇÁK