Nebýt moderní telekomunikační techniky, asi by rozhovor s Petrem Jurčovským vůbec nevznikl. Fotbalista byšické Vitany a futsalista prvoligového Olympiku totiž po jarním zápase s Řepínem odletěl na delší pobyt do Kanady. V rozhovoru, který se točil především kolem jeho pracovního zařazení, o náplni jeho volného času či přípravě na letošní vánoční svátky, které poprvé ve svém životě stráví daleko od domova. Zpočátku dostaly – zcela pochopitelně – přednost otázky z fotbalového prostředí.

Jistě na internetu sledujete výsledky týmu, kde jste naposledy působil, tedy byšické Vitany. Jak byste je komentoval?
Samozřejmě, byšické výkony na podzim jsou pro mě příjemným překvapením. Řekl bych, že výkonnostně poskočili zejména mladí kluci, například Stejskal či Szen. Čtyřbodová ztráta na vedoucí Brandýs rozhodně není taková, aby se na jaře nedala zlikvidovat. Jak znám trenéra Pšeničku, rozhodně se bude chtít se svým týmem porvat o konečný úspěch.

Kde jste působil v prvním období svého pobytu v Kanadě?
Prvních sedm měsíců jsem pobýval v Jasperu, který leží v kanadské provincii Alberta. Nastoupil jsem do místního hotelu, kde jsem se staral o pokoje hostů. Byl jsem zkrátka takový pokojský.

Jak se vám tato práce zamlouvala?
Zvykl jsem si poměrně rychle, i když prvních čtrnáct dnů to byla pro mne docela zabíračka. Osmihodinová směna mi začínala ráno o půl deváté. Naštěstí jsem měl volno v týdnu jeden den, který se pohyblivě měnil podle potřeb hotelu.

Takže byl čas i na nějaké soukromé aktivity?
Určitě. Po práci jsem většinou chodil s kamarády na fotbálek nebo na různé výlety. Hodně času jsem trávil s Radkem Ciprušem, který byl v minulosti hráčem jihlavské juniorky.

Své přátele jste si našel především mezi Kanaďany?
Ani ne, v Jasperu pobývali se mnou také Mexičané, Filipínci a mimo jiných i hodně Čechů. Důvod jejich pobytu v Kanadě byl stejný jako můj – zdokonalit se v jazyce a hodně cestovat.

Dokážete při pobytu v Kanadě ještě ušetřit?
Ušetřit by se dalo, zvláště když člověk ještě sežene třeba druhou práci. Někteří to tak praktikují. Já jsem vydělané peníze věnoval spíše na časté cestování. Podíval jsem se například do kanadských měst Edmonton a Calgary.

Všiml jsem si, že na svém facebookovém profilu máte i fotografii Jaromíra Jágra…
Navštívil jsem zápas NHL, v němž proti sobě nastoupily týmy New Jersey a Edmontonu. Byl to ohromný zážitek, i když jsem očekával, že můj osobní dojem bude lepší.

V jakém smyslu?
Hokejová úroveň výborná, ale atmosféra na stadionu mě docela zklamala. Pro nás, kteří jsme zvyklí se na hokeji patřičně hlasitě projevovat, to bylo docela překvapivé. Fanoušci snad jdou na hokej jen proto, aby se dobře najedli, a hokej na ledové ploše je až zas tak nezajímá.

Určitě jste detailně sledoval výkon Jaromíra Jágra přímo v zápase?
Nepodal vůbec špatný výkon, rozhodně odehrál svůj standard. Držel puky, přesnými nahrávkami zásoboval své spoluhráče. Bodově se sice neprosadil, ale svému týmu je stále velmi platný.

Mohl byste přiblížit některý ze svých zážitků?
Těch je určitě hodně, protože Jesper je městečko, které leží na úpatí okolních horských masivů. Ty se dají svou výškou srovnat se slovenskými Tatrami. Podařilo se mi vylézt na jeden z vrcholů, který měří 2 766 metrů. Chtěl jsem pokořit nějakou třítisícovku, ale to mi bohužel časově nevyšlo.

Snažil jste se v místě pobytu uplatnit v nějakém soutěžním týmu?
V Jesperu se fotbal závodně nehraje. Působí tu jen dívčí jedenáctka, ale dospělí ne. Ale v osmdesát kilometrů vzdáleném Hintonu jsme dali dohromady tým složený ze zaměstnanců našeho hotelového komplexu a sehráli jsme několik přátelských zápasů.

V současné době jste přesídlil na další místo…
Přesunul jsem se do osm set kilometrů vzdáleného Vancouveru. Důvodem této změny nebyl fakt, že bych nebyl v Jasperu spokojený. Chtěl jsem však poznat zase další kout Kanady.

Budete dělat stejnou práci jako v Jasperu?
Zatím nevím. Jsem tu teprve tři dny, takže teprve v dalších dnech se rozhodnu, čím se začnu zabývat. Zatím tedy práci hledám, ale doufám, že mi pomůže dobré doporučení, které jsem získal od šéfa hotelu v Jasperu.

Mohl by vám Vancouver poskytnout kromě práce také fotbalové vyžití?
S Radkem Ciprušem jsme už v létě psali na nějaké fotbalové kontakty, dokonce se mluvilo o tom, že by nám sehnali i nějakou práci. Nicméně po čase korespondence utichla, takže možnost uplatnění v nějakém místním klubu zatím zůstává spíše snem.

Jak se chystáte na letošní Vánoce, které strávíte poprvé v životě daleko od domova?
Vánoce jsem trávil vždy s rodiči, a abych pravdu řekl, zatím přípravu na své Vánoce v Kanadě ještě neřeším.

Bramborový salát na štědrovečerní večeři asi seženete. Ale co pravý vánoční kapr?
V nedalekém obchůdku jsme tu objevili rybu, která je našemu kapříkovi opravdu dost podobná. Pochází odněkud z Číny, tak ji asi použiju.

Kdy plánujete svůj odlet do Čech? Budete usilovat o návrat do kádru Byšic?
Letenku mám rezervovanou na 13. března. Už při svém odjezdu jsem plánoval, že bych rád, bude-li o mě zájem, naskočil do jarní fáze I. B třídy. Jak mi zbyla volná chvilka, připravoval jsem se po fyzické stránce. Fakt, že jsem tu shodil už jedenáct kilo, hovoří o tom, že nemluvím do větru. Snad bude mít pan trenér Pšenička radost…

KAREL HORŇÁK