Lídrem skupiny A je po zásluze vehlovický Liaz. Vedení Liazu si po sestupu dalo jasný cíl, rychlý návrat. A mužstvu se zatím daří i navzdory tomu, že před sezonou došlo k několika zásadním změnám v kádru mužstva. Odešla například opora zadních řad Jaroslav Veltruský (FC Mělník) a jiní, ale jejich absence nebyla v mužstvu znát. A tak jediné, co může vehlovické mrzet, je domácí porážka od řepínské rezervy.

To pro druhé Střezivojice je dosavadní umístění velkým a možná i trochu nečekaným úspěchem. Soutěží procházely jako nůž máslem a na jedinou, pořádně smůlovatou porážku čekaly až do předposledního kola. Jejich přemožitelem byly, gólem z penalty, Vehlovice.

Bronzový Řepín zůstává tak trochu za očekáváním, ale jeho čas může ještě přijít. Jako jediný totiž dokázal obrat obě vedoucí mužstva o body. Otázkou je, jak moc si budou na Řepíně postup přát a jak hlavně bude pokračovat spolupráce s místním prvotřídním áčkem.

Další tři rezervy – Velký Borek, Byšice a Mšeno mohou překvapit v jednotlivých utkáních, ale na boje o postup to letos asi už nebude.

Zdá se, že na lepší časy se blýská také v Tuhani. Sedmé místo a čtrnáct získaných bodů, to je zatím nejlepší umístění za posledních šest let. Klub má podporu od místní radnice a bylo by škoda toho nevyužít.

Nečekaný propad zažívají v Nebuželích. Místní Sokol se v minulých ročnících pohyboval vždy na předních místech. Letos se ale mužstvu vůbec nedaří. V Nebuželích tak mají v zimě o čem přemýšlet. V silách mužstva je určitě víc.

Hráči posledních tří mužstev hrají fotbal vyloženě pouze pro radost a umístění není pro ně rozhodující. Ale všechna tři mužstva mají určitě na víc, než na podzim v soutěži předváděla.

K ohlédnutí za A skupinou nejnižší fotbalové třídy připravujeme ještě rozhovory se zástupci Vehlovic a Střezivojic a tradiční statistiku.

Jaromír Hejna