Neratovice - Smůla se něj na hřišti lepí měrou nevídanou. Sotva dal Milan Bubník (29), fotbalista Mlékojed, do pořádku zraněný kotník…

Když v neděli před polednem vybíhal ve druhém poločase na pažit, netušil, že bude za pár chvil bojovat o holý život.

Deset minut do konce utkání. Před mlékojedskou branku letí prudký centr. Nabíhají dva protihráči. Po tvrdém střetu zůstává tělo jednoho z nich bezvládně na trávníku.

Kolem se okamžitě shlukují hráči i lidé z publika. Začíná boj s časem. Naštěstí se po pár okamžicích, které se ale zdály být nekonečné, podaří zapadlý jazyk vytáhnout a Milana probrat. Ještě před příjezdem přivolané záchranky.

Napětí opadává. Značnou úlevu dávají všichni najevo zaslouženým potleskem pro domácího zdravotníka Libora Kalvacha, maséra Libiše Tomáše Pospíšila, zdravotní sestry paní Hejskovou z Neratovic a paní Sekotovou z Ledče. Bez nich by to nejspíš tak dobře nedopadlo.

To všechno se samotný obránce Startu dozvídá pouze z vyprávění. „Vůbec netuším, co se stalo. Těžko říct, co si z utkání vybavím naposled. Pamatuji se, že jsem šel na hřiště i to, že jsme vedli. Od té srážky už nic, prý to byla velká rána. Že jsem s okolím komunikoval, si rovněž nevzpomínám. Pamatuji si až na doktorku, se kterou jsem mluvil v sanitce,“ marně loví v paměti.

V úterý byl Milan po dvoudenní hospitalizaci v mělnické nemocnici propuštěn do domácího ošetřování. „Ještě týden budu doma a snad už to bude dobrý,“ doufá fotbalista. Ten už stihl zavolat jedné z těch, které mu v prvních chvílích pomohly nejvíce. „Už jsem volal s paní Hejskovou. Určitě budeme mít nějaké sezení u nás na hřišti.“

Otec čtyřletého Ondry by chtěl ve fotbalové kariéře určitě pokračovat. Kdy se ale bude moct vrátit na trávník, je zatím otázkou. „Nejspíš až příští rok. Na podzim už zřejmě ne. Ještě mě čeká vyšetření hlavy, uvidíme, jak to dopadne.“

A nezakáže mu fotbal manželka, která už viděla Milana podle jeho slov „na márách“? „No něco takového tady bylo, ale těžko. Tedy doufám, že ne,“ pousměje se.