Od kolika let hrajete  fotbal?
Začínala jsem brzy, už v sedmi letech.

Proč jste si jako žena vůbec vybrala zrovna fotbal? Přivedl vás k tomu někdo z rodiny?
Vždycky mě fotbal strašně zajímal i v televizi jsem od malička sledovala každé utkání. S dědou jsme jezdili koukat na vesnické zápasy v širokém  okolí Jeviněvsi. Podporovali mě snad všichni, především teda maminka s dědečkem.

Kudy vedly vaše fotbalové kroky? Které kluby jste si prošla? Přece jen těch ženských oddílů není zase tolik jako mužských?
Začínala jsem úplně nejprve v Podluskách ještě za žáky, potom jsem hrála za ženy asi sedm let ve Vědomicích. Dneska jsem členem klubu Brozany nad Ohří, kde hrajeme 3. divizi. A futsal hraju za Ústí nad Labem první ligu za tým Tiradores Ladies.

Vzpomínáte na nějakého trenéra víc než na ty ostatní? Byl někdo, kdo vám výrazně pomohl v kariéře?
Rozhodně nikdy nezapomenu na trenéra ve Vědomicích, který mi po deseti letech hraní řekl, že pro mě fotbal vlastně vůbec není. Paradoxně mě to dost nakoplo a dostalo mě to až do druhé ligy. Pomáhají mi všichni, především teď v Brozanech jsme jeden tým, jedna rodina, každý podporuje každého a je to vidět jak v kabině, tak i na hřišti.

Jak dopadla vaše poslední sezona?
Poslední sezonu jsme kvůli zraněním a odchodu několika hráček zakončili bohužel na konci tabulky.

Na kterém postu jste se v Brozanech usadila?
Oblíbila jsem si střed zálohy nebo klidně stoperku. Ve futsale v Ústí jsem spíše v útoku, ale když je potřeba, můžu zaskočit i v bráně.

Zabere vám fotbal hodně času v životě? Na úkor čeho?
Fotbal mi zabere většinu volného času, ať už jsou to tréninky na hřišti dvakrát v týdnu, v hale, každodenní běhání nebo posilovna třikrát v týdnu. Ale nelituju ani jediné minuty strávené tímhle sportem, je to můj život, i když občas na úkor zdraví.

A jaké je vaše civilní povolání?
Pracuju jako fyziotera-peutka v Roudnici, kam jsem se kvůli tomu přestěhovala.

Když slyším, že si poradíte na každém postu na hřišti, napadá mě otázka, zda máte vůbec nějaké rezervy?
Každý je má. Rozhodně je stále na čem pracovat a co zlepšovat, třeba dynamiku a práci s balonem.

Co vám vůbec fotbal dal? A co vzal?
Fotbal a vše okolo něj mi vzal nadbytek volného času. Ale na druhou stranu jsem se nikdy v mladistvém věku nemusela poflakovat po sídlišti a hledat zábavu v alkoholu nebo v něčem horším. Dnes už beru fotbal jako součást svého života, nemohla bych bez něj vůbec fungovat, nejen kvůli sportu jako takovému, ale i kvůli lidem s ním spojených. Fotbal mi dal především kamarády, respekt a naučil mě vyhrávat, ale i prohrávat.

Plánujete třeba rodinu nebo svatbu?
Zatím jsem o tom nepřemýšlela vzhledem k tomu, že mám o dost mladší sourozence, tak mam dětí kolem sebe zatím dost.

A jak se chystáte na nadcházející sezonu? Na čem byste chtěla nejvíc zapracovat?
Sezona už začala a hned tento víkend nás čeká třetí mistrovské utkání v 3. divizi za Brozany. A ve futsale už začala příprava na zimní 1. ligu. Pracuji teď hlavně na dynamice a fyzičce.

A jaké máte cíle?
Cílem je umístit se v obou mých týmech na nejlepším postu v tabulce a hlavně sezonu odehrát bez zranění.

Děláte i jiný sport?
Dělám ještě rekreačně box, tenis a cyklistiku.

A máte v tom zápřahu vůbec čas na nějaké koníčky?
Miluju každý sport, který se naskytne. Naštěstí jsem odmalička sportovně založená díky rodičům, kteří taky sportují a vždycky mě k tomu vedli. Jinak mám ráda svoji  práci fyzioterapeuta. Ale baví mě i studium cizích jazyků a samozřejmě taky nějaká pěkná hudba.

Barbora Walterová