„Porazili jsme se úplně sami," věděl po utkání, které před poločasem rozhodl jediný gól domácích. Ještě před úvodním výkopem sezony poskytl Mělnickému deníku rozhovor, ve kterém se řeč točila nejen o návratu týmu na krajská kolbiště.

Začněme tím pro vás nejpříjemnějším. Na jaře jste stvrdili postup v nejkratší možnou dobu a slavili už čtyři kola před koncem. Jak byste shrnul loňskou sezonu?
Když jsme před rokem sestoupili z I. B třídy, tak jsme věděli, že návrat je spojený s podmínkou, že dokážeme postavit kvalitní mužstvo a hlavně trenéra. Na podzim jsme začali se Standou Slavíkem. Ten vtiskl naší hře určitý systém, který tam nebyl. Myslím, že málokdo v okresním přeboru má systém, a většinou je to nakopávaná. Na jaře jsme díky Tiboru Mičincovi systém ještě zdokonalili. Sklidili jsme prostě ovoce toho, na čem jsme systematicky pracovali. Z I. B jsme navíc spadli de facto administrativně. Nebýt ztráty bodů (opakovaný start hráče s vymyšleným ID) a pokuty, tak jsme výkonnostně zůstali někde okolo šestého místa. Věděl jsem, že ten rok v okresním přeboru musíme hrát tak, abychom si vyzkoušeli, zda obstojíme v I. B třídě. S tím do ní také vcházíme.

Zázemí vašeho klubu prochází mnoha změnami…
Děláme všechno proto, abychom hráčům vytvořili podmínky. Do hráčů neinvestujeme. Sázíme na to, že u nás chtějí hrát, na dobrou partu. Vidí, že se fotbalu věnujeme, budujeme nové kabiny, umělou trávu s osvětlením. Na vesnici s osmi sty obyvateli je to docela dost. Ale kde se hraje dobrý fotbal, tam vesnice žije. Chceme do areálu dostat rodiny s dětmi, aby tam trávily volný čas, proto jsme s pomocí starosty postavili dětské hřiště. Chceme, aby to bylo přirozené centrum společenského dění obce. Patří k tomu i sokolovna. Od myšlenky, že bychom oddělili fotbal od Sokola, jsme upustili. Není správná. Je lépe, když to lidé vnímají jako celek.

S takovou filosofií a zázemím určitě nebudete chtít hrát v I. třídě asi žádné druhé housle, že?
To rozhodně. Uvidíme, jak to půjde. S většinou mužstev máme zkušenosti, protože jsme s nimi hráli před rokem. Že bychom chtěli hned někam postupovat, to nemohu říct, protože I. A třída už je ve srovnání s I. B ekonomicky zase někde jinde, a my jsme malá vesnice. A když nějaké vesnici vnutíte úroveň fotbalu, která tam přirozeně nepatří, tak to časem krachuje. S tím jsou bohaté zkušenosti. To nechceme. Chceme, aby se u nás hrál fotbal, který tam patří, a to je maximálně I. A třída. I cestování už je relativně drahá záležitost. My jsme navíc trochu výjimka a jezdíme autobusem s fanoušky na každý zápas ven.

Kompletní rozhovor v pátečním tištěném vydání Mělnického deníku: Jak se zárybskému oddílu daří naplňovat rozpočet? Jak se Jaroslav Bureš dostal do zárybského fotbalu? Jak vidí mládežnický fotbal v Zárybech?