U jeho zrodu stálo třicet budoucích požárníků, z nichž byl prvním starostou zvolen František Homolka. Dochované záznamy se zmiňují i o členském příspěvku, který byl tehdy pro aktivní členy sboru stanoven na jednu korunu. Přispívající platili o pět korun více.

Rok po založení měli liběchovští hasiči k dispozici první stříkačku. Tu ale používali jen do začátku druhé světové války, kdy byl hasičský sbor ve městě rozpuštěn.

Podle liběchovského starosty Josefa Ulmana byla činnost sboru obnovena až po sedmi letech, v roce 1945. „Požární stříkačka byla po dobu okupace v Petrovicích u Sedlčan,“ poznamenal Ulman.

V současné době má sbor liběchovských hasičů stejný počet členů jako v době založení. Třetina ze třiceti dobrovolníků patří do výjezdové jednotky, kterou spravuje město.

Chránit životy a majetek lidí, vyrážejí dobráci z Liběchova ddo terénu průměrně pětadvacetkrát ročně s cisternou CAS 25 na podvozku dobře známé Škody 706.

Mezi zásahy převažují lesní požáry, dalšími jsou například úniky ropných látek, dopravní nehody nebo polomy.

O čerpadla nemají liběchovští požárníci nouzi, k dispozici mají stříkačku PPS 12, dvě slabší PPS 8 a další dvě plovoucí čerpadla.

„Technické vybavení by bylo třeba obměnit, jeho stáří se kromě plovoucích čerpadel pohybuje kolem pětatřiceti let. Hasičům chybí člun, elektrocentrála a vlastní požární zbrojnice. Ta současná je totiž zapůjčena od soukromého majitele,“ vysvětlil starosta města.

Kozlův hasičský počin - HLASUJTE ZDE