Práce dobrovolných hasičů je rozmanitá. Vloni v létě museli lužečtí hasiči třikrát řešit likvidaci sršňů. K tomu mají dobré vybavení, oblek i speciální vysavač. Nejvíce je ovšem zaměstnávají hořící pole.
„Jednou jsme měli nepříjemný výjezd k dopravní nehodě. K dopravním nehodám normálně nejsme voláni, ale od nehody začalo hořet pole. Poprvé jsem viděl nehodu, kde bylo pět mrtvých a nebylo to pro mě příjemné,“ popsal starosta sboru Vojtěch Hrdlička.
„U požáru domu jsme vlastně byli za tu dobu, co tady jsem, jen jednou. Jinak jsou to v parném létě většinou hořící pole“. Ve své výbavě mají lužečtí hasiči i člun, který využili pro vyhledávání tonoucího. Tělo nakonec vyplavalo až po měsíci.
Člun používají hlavně během dětských dnů. Nedávno byl použit i na hledání olejové skvrny na řece. V Lužci ji nenašli, nakonec se objevila až u Mělníka. Hasiči měli za úkol pomoci při hledání, na odstranění nejsou vybaveni, museli by ji odstraňovat profesionální hasiči.
Vojtěch Hrdlička vyprávěl o zajímavém školení, které s člunem absolvovali na divoké vodě, další pak proběhlo na zamrzlé vodní ploše. „Mělničtí hasiči pro nás jednou uspořádali školení na ledě. Vysekali díru do ledu a my tam museli skákat v neoprenu a zkoušet zachránit tonoucího. Byl to zajímavý zážitek, i když nám byla hrozná zima,“ popsal starosta sboru.
Marta Dušková