Rozloučit se s dlouholetým kolegou před jeho odchodem přišli lidé ze všech tří směn, které se na stanici střídají, aby zajistily nepřetržitou službu spojenou se schopností okamžitě vyrazit na pomoc kamkoli, kde je třeba zachraňovat životy i majetek. Ať už hoří, nebo se naopak přihnala voda – či je třeba zasahovat například na místě dopravní nehody.

Po dvě desetiletí se na tom podílel i Petr Jiras. Do služby nastoupil v roce 2000 jako strojník – a v této funkci působil do současnosti. Jen technika, s níž ve službě pracoval, se za ty roky zmodernizovala.

Co se však nemění, bývají rituály. Na Petru Jirasovi tak při jeho poslední směně nezůstala nit suchá – jak už to často bývá, když je u hasičů důvod k oslavě. Jeho cesta do civilu totiž na stanici, protentokrát při ranním nástupu nezvykle zaplněné osazenstvem, vedla skrz naplněnou káď. Především mu však kolegové v čele s velitelem stanice Tomášem Motyčkou popřáli mnoho úspěchů v osobním životě.