Velká zásluha na pohodě pořád ještě nejlepšího středočeského týmu patří vedení. A nejen šéfovi Janu Plachému, Radimu Vrbatovi coby manažerovi nebo trenérům Radimu Rulíkovi a Pavlu Paterovi. Všichni jsou ale zárukou kvality a zároveň se zdá, že plují na stejné vlně.

A přes úspěchy nepouští své hlavy mezi nebesa, tak je to moc vysoko. „Kdyby mi někdo řekl, že do přestávky budeme tam, kde jsme, asi bych to bral všemi deseti, ale teď je třeba, abychom všichni, včetně nás trenérů a hráčů, nekoukali na tabulku, ale pracovali na výkonu, protože ta liga je vyrovnaná tak, že může porazit každý každého. A v momentě, kdy někdo na chvilku z ostražitosti a pracovitosti povolí, tak je hned trestán,“ řekl Radim Rulík na klubovém webu Bruslařů.

Dobrá slova, lepší než se plácat se zádech, jak jsme všichni dobří.

Klub se může spolehnout skoro na všechny hráče i herní činnosti. V bráně vládne nedoceněný Gasper Krošelj, jistota s nadstavbou.

Že obranu notně vylepší Martin Ševc, to se předpokládalo. Přes všechny jeho výstřelky najdete jen málo českých hokejistů, kteří by měli svým vystupováním na svůj tým tak obrovský vliv.

Povedly se i další posily jako jistota v zadních řadách Mitch Fillmann.

V útoku se zatím čeká, až se víc rozehraje z Třince získaný David Ciencala, hráč s reprezentačními ambicemi, jehož přibrzdilo hodně dlouhé zranění.

A tak vládne trochu nečekaně posila loňská, Pavol Skalický. Skromný chlapík ze Spišké Nové Vsi vtrhl do sezony jako uragán, už na začátku listopadu měl stejně gólů jako v celé minulé sezoně (9) a s parťáky Adamem Zbořilem a Michalem Vondrkou jsou tím nejnebezpečnějším, na co si boleslavští protivníci musí dávat pozor.

Sám Skalický je s 19 body čtvrtý v rámci celé extraligy, ale pořád myslí hlavně na mužstvo. „Je hlavně důležité, že vyhráváme jako tým. Pokud se daří jemu, pak se daří i jednotlivcům. Jsem rád, že mi to jde, ale není to jen o tom. Musíme hlavně sbírat bod po bodu, zápas od zápasu a držet se nahoře. Ostatní přijde,“ řekl pro klubový web Pavol Skalický, který ale koučem Slovenska Craigem Ramsayem nebyl nominován na Německý pohár.

Chválí ho ale jeho klubový kouč Radim Rulík, celou jeho formaci. „Zaplaťbánbůh, že máme jednu lajnu, která je efektivní a dává branky. Potřebovali bychom ale, aby se to prostřídalo a měli jsme produktivní i další lajny pro případ, kdyby se tahle třeba neprosadila. Tam si myslím, že máme velké rezervy,“ nachází i mírné negativum.

To patří možná i přesilovkám, Boleslav při nich není tak nebezpečná jako soupeři. Lídři Vondra či Klepiš na hvězdy soupeře (Gulaše, Marcinka, Jágra) nedosáhnou), zato hraje mužstvo přepychově oslabení. Tady je lepší jen Brno a jen o pár desetin procent. Bolka inkasovala v oslabení jen 7 branek, to třeba Pardubice už 17!

Zelený klub vládne hlavně doma, kde jedinkrát odešel z ledu bez bodů – proti zmíněnému Liberci – ale je celkově nejlepší ze všech účastníků extraligy. Doma také Boleslavští dostávají nejméně gólů (spolu s Třincem a Plzní). To samé venku, jenže tam jsou o poznání méně aktivní a dali jen 17 gólů – zde musí ještě přidat. I proto je Boleslav venku z celkového pohledu extraligy průměrná, byť vyhrála třeba v Brně, což opakuje s železnou pravidelností.

A tak je smutnější jen pohled do statistik návštěvnosti. V té celkové je za Bolkou sice Olomouc, ale pokud počítáme průměr domácích návštěv, je tým z předpolí Českého ráje na posledním místě. 3198 diváků sice není žádná tragédie a atmosféra je na hokeji i tak výborná, jen klubový pokladník by byl jistě raději, kdy se počet přece jen zvýšil.