Až do vítězného utkání s Řisuty vám stále hrozilo, že se možná budete bát o udržení druhé ligy, nakonec jste ji ale uhájili s předstihem. Ulevilo se vám?
Já jsem na to vůbec nekoukal z téhle stránky, koukal jsem na to z té přesně opačné. Vůbec mě ani nenapadlo, že by se mohlo spadnout. Chtěl jsem hrát předkolo, nebo o něj minimálně bojovat. Proto jsem koukal spíš nahoru než pod nás, co se tam děje. Nevím, jak to mělo vedení, ale u nás to bylo takhle. Myslím, že u všech kluků v šatně.

Ze sezony vám zbývá odehrát už jen poslední čtyři zápasy, takže už je možnost bilancovat. Jaká byla první sezona Kralup po postupu?
Tým se skládal a začátek se nám povedl, takže jsme byli asi na třetím nebo čtvrtém místě a koukali jsme na sebe v šatně, co se to děje. Možná to byla trošku falešná forma v úvodu. Pak jsme bohužel úplně přestali bodovat. Neodehráli jsme špatná utkání, ale byla tam naše pověstná šňůra, kdy jsme asi v sedmi utkáních v řadě ztratili zápas někdy minutu před koncem. To byla strašná škoda, jsou to body, které nám chybí teď v závěru. Pro mě i pro některé další kluky byly cíle vyšší, spousta kluků ale zase nevěděla, do čeho jdou. Nikdy druhou ligu nehráli, nakoukli tam z kraje, odkud postoupili. Někdo s tím třeba může být spokojený, za mě dobrá sezona, ale chtěl jsem mířit výš a sezonu si ještě prodloužit.

Hodně zápasů jste prohráli těsnými rozdíly. Hrála roli nezkušenost týmu?
To je těžké takhle říct, je to utkání od utkání. Někdy jsme dokázali udělat nesmyslné fauly, nechali jsme se vyloučit těsně před koncem utkání nebo do prodloužení. To je přesně to, kde jsme body ztráceli. Byl to bod k bodu, které se ve výsledku sečetly. Měli jsme být někdy víc zarputilí, víc si to pohlídat. Možná někdy hrála roli i nezkušenost nebo individuální chyby hráčů – i těch zkušenějších. Tak to ale v hokeji je. Ztráceli jsme body a nedá se říct, že to byla jenom nezkušenost. Takhle to chodí. Už si nedokážu přesně vybavit, co tam bylo, ale bylo toho hodně.

Do Kralup jste přišel po třech letech v Kobře Praha. Jaké bylo zvykání na nový tým a proč jste se vlastně rozhodl pro přestup? Chtěl jste už změnu?
Na Kobře jsme minulý rok měli dobrou partu, ale skončilo hodně kluků a obměnilo se to. I osobně jsem chtěl změnu, trochu jsem i přemýšlel, že s hokejem úplně skončím. Naštěstí jsem to neudělal, ozvaly se mi Kralupy a já byl strašně rád. Jednání probíhalo tak, jak jsem si představoval, a to mě zaujalo, jak se mnou Kralupy jednaly. I proto jsem do toho šel a dal jsem tomu šanci. V kabině jsem se usadil rychle. Začínal jsem o týden později než všichni ostatní kluci, takže jsem se nejdřív trochu oťukával. To mi ale docela jde, takže jsem se oťukal docela rychle. Za sezonu jsem si pak vybudoval docela slušnou pozici. S kluky jsem se cítil dobře, snažíme se občas zůstat na nějaké pivko, abychom stmelili partu a nejezdili tam jenom kvůli hokeji. Kluci jsou suproví, hodně se mi tam líbí.

Zažil jste bodově svoji nejlepší sezonu v dospělém hokeji. Je tedy asi dobře, že jste neskončil, že?
Vždycky mám slabší začátky, protože člověk je skoro půl roku bez ledu a zase se tam musí rozkoukat. Najednou zjistím, že ani neumím kličku do bekhendu, takže rozjezd je vždycky pomalejší. Jak sezona graduje, tak se do toho naopak dostávám. Letos mi to sedlo, asi hrálo roli i to, jak to bylo na mně postavené, že mám dávat góly. Padalo mi to tam, leckdy jsem gól měl dát, ale nedal jsem ho, jindy jsem ale zase byl v situaci, kdy jsem ho dát neměl, ale dal jsem ho. Něco tam napadalo, za to jsem z individuální stránky rád. Jsem samozřejmě rád, že jsem se na hokej nevybodnul. Takhle sezona mě bavila už kvůli lidem. Přijedeme někam ven a máme tam třeba patnáct našich fanoušků, to se mi na Kobře fakt nestávalo. Hrát to pro lidi, to je úplně jiný kafe. Zvlášť když se vyhraje a lidi za vámi stojí, fandí vám a křičí vaše jméno… To je zážitek.

To, že jsou pro vás fanoušci lákadlem, jste zmiňoval hned po příchodu do Kralup. Splnili vaše očekávání?
Určitě splnili, možná i předčili v některých utkáních. Přece jenom jsme ale pro lidi doma moc nevyhrávali, což je velká škoda. Kdyby se vyhrávalo doma, byla by tam ještě větší chuť od lidí chodit na zápasy. I přesto, že jsme jim nenadělili doma tolik bodů, tak pořád chodí a dávají do toho energii a stojí za námi. Za to díky.

Václav Zídek slaví jeden ze dvou gólů do sítě Řisut
Kralupy pojistily druholigovou příslušnost, Zídek se prostřílel do čela

Čtyři zápasy před koncem sezony jste třetím nejlepším střelcem soutěže s 29 góly. Jak se to poslouchá?
Je to moc hezké. Já statistiky ani nesleduju, takže když mi to minule říkali v rozhovoru po utkání, tak jsem na ně hodil nevěřící pohled. Je to příjemné. Ve finále bych ale možná radši byl v předkole a byl třeba 25. nejlepší střelec. Takhle bude sezona pořád za čtyři utkání hotová.

S čím půjdete do posledních zápasů? Budete myslet i na vylepšení individuálních statistik?
To musí přijít jedině samo. Nejdřív musíme potěšit fanoušky, musíme potěšit sebe a musíme ukázat lidem, že jsme to brali vážně a makali jsme. Že jim děkujeme, že za námi stáli. Myslím samozřejmě nejen fanoušky, ale i trenérský a manažerský štáb. A musíme to dokázat i sami sobě. Na paty nám dýchá už i Hronov a sice je to jenom jedna hloupá příčka, ale nerad bych, aby nás přeskočil nějaký Hronov. Musíme si to pohlídat, odehrát dobrá utkání, aby to bylo i pohledné a nebyl to rybník. Dojít si pro body a říct si, že to byla sezona na úrovni.

Kdo vám připravil nejvíc z těch 29 gólů? S kým jste si na ledě nejlépe sednul?
Pár spoluhráčů jsem vystřídal, ale musím říct, že nejvíc nám to vyhovovalo se Šilhavkou (Vojtěchem Šilhavým), se kterým hraju téměř celou sezonu. S tím jsme si sedali a teď už o sobě docela víme. Já potom chtěl, aby nám to trenér doplnil Tomášem Soukupem, který loni sice hrál v kraji, ale je to velký bojovník a rychlík a dokáže nám tam vybojovat spoustu puků. Jeho hra do naší lajny hodně sedí – Vojta si to pohlídá dozadu, Tomíno to odlítá a občas, když mi tam kluci něco přistrčí, tak jednou za čas něco trefím.

Zdroj: Youtube

Jak to vidíte do další sezony? Máte představu, jak to s vámi bude dál?
Představu ještě moc nemám, neumím plánovat dlouho dopředu. Co bude za půl roku, netuším. Asi se to bude odvíjet od toho, jestli dodělám školu. Pokud by všechno šlo tak, jak si představuju, tak bych rád zůstal i v Kralupech, jestli mi dají nějakou nabídku.

Takže teď o konci s hokejem neuvažujete? Chuť máte?
O konci s hokejem teď neuvažuju. Jsem toho teď plný, jsem nadšený, těším se do toho a mám chuť. Naopak jsem trošku smutný z toho, že to končí, než že bych odpočítával tréninky a zápasy do konce. Spíš mi chuť roste a pořád jsem lačný po utkáních a čase na ledě.