Mělník - Může srovnávat. Hokejista Jiří Jakeš se lvíčkem na prsou reprezentoval už na třetí zimní univerziádě. Turnaj v čínském Harbinu zdaleka nezůstane v mysli mělnického útočníka, který byl zároveň kapitánem týmu, jako ten úspěšný. Sen o medaili se po porážce s Kazachstánem v základní skupině rozplynul a hokejisté se vraceli domů až s šestým místem. „Byla to moje třetí a zároveň poslední univerziáda,“ uvědomuje si trochu zklamaný student Vysoké školy ekonomické v Praze.

Můžete porovnat univerziády, kterých jste se zúčastnil?
Ta první byla v Innsbrucku, druhá v Turíně. Pouze v Innsbrucku, kde jsme vybojovali stříbro, jsme z těch tří akcí udělali medaili. Ta v Turíně i letošní v Číně by se daly hodnotit jako neúspěšné.

Jak na vás Čína zapůsobila?
V Číně jsem byl poprvé. Je to úžasná země plná kontrastů. Na jedné straně vidíte disciplínu a pořádek a na druhé je v určitých částech obrovská chudoba a skutečnosti, které jsou pro naše evropské chápání až zarážející.

Přivezl jste si nějaký suvenýr?
To víte, že jo. Od jejich tradičních přívěšků přes čaje, konvičky až po pár doplňků, nějaká trička a podobně.

Jak jste trávili volný čas mezi jednotlivými zápasy?
Nějaká aktivita byla možná, ale nebylo to tak pestré, jak by se mohlo zdát. Jen párkrát jsme se prošli po městě a navštívili tržnice a místní pamětihodnosti, které za to stály, ale doopravdy jich moc nebylo.

Jakou úroveň měl hokejový turnaj po sportovní i organizační stránce?
Myslím, že organizačně byl zvládnutý velmi dobře. Dělalo to na mě dojem, že se Číňané chtějí jaksi předvést, že jsou schopni uspořádat velkou mezinárodní akci, aby jim bylo přiděleno pořadatelství zimní olympiády v roce 2018. Co se týká sportovní stránky, tak tradiční týmy jako my, Kanada a Rusko tam přivezly výborné týmy. Na druhou stranu bych ale řekl, že úroveň v Turíně i Innsbrucku byla co do herní kvality vyšší.

Jak hodnotíte vystoupení českého týmu?
My jsme tam měli velice reálnou šanci na medaili, ale nezvládnutým utkáním proti Kazachstánu jsme ji pohřbili. Bylo to o jednom zápase, který jsme nezvládli. Můj subjektivní dojem byl, že jsme měli získat minimálně bronz.

Takže z šestého místa asi velké zklamání?
Určitě. Kazachstán byl tým, který jsme dvě třetiny jasně přehrávali. Rozhodly dvě tři individuální hrubé chyby, které se na mezinárodní scéně neodpouštějí.

Měl jste dobrý dojem alespoň ze svého osobního výkonu (3 góly a 4 asistence)?
Ten se hodnotí těžko. Odvíjí se od úspěchu týmu a ten nebyl. I když jsem se mohl cítit herně dobře, když se to nepromění na týmový úspěch, je to k ničemu. V tom posledním zápase s Japonci o konečné umístění to navíc už byla spíše taková křeč a rezignace.

Asi jste sledoval na dálku výsledky svých mělnických spoluhráčů?
Ano sledoval a mile mě potěšili. Měli před sebou tři důležitá utkání, z toho dvě se soky v tabulce poblíž. Jsem rád, že je kluci zvládli. Po příchodu Milana Vrzala na lavičku je u týmu vidět pozitivní obrat.

V sobotu už ale znovu přišla vysoká porážka s Českou Lípou.
K sobotnímu utkání nevím podrobnosti ani jsem zatím neměl možnost si s nikým popovídat. Co jsem ale slyšel od táty, který na utkání byl, tak tam byly individuální chyby, což je nemoc našeho týmu. Musíme je prostě odstranit, snad na to ještě není příliš pozdě.