„Nebylo to nic lehkého po tak dlouhé pauze. Připadali jsme si, jako kdybychom vyjeli na led někdy v srpnu,“ shrnul v úterý své dojmy Jiří Exner, brankářská jednička účastníka krajské ligy.

Určitě jste se na led už hodně těšili. Na co nejvíce?
Natěšenost byla opravdu velká, nejen na led, ale i na spoluhráče. Člověk se těší do šatny, kde je plno srandy. Je to super vidět se alespoň s pár spoluhráči, protože s druhou polovinou týmu díky omezení do kontaktu nepřijdete.

Je větším problémem při tréninku omezení na deset osob, nebo ty vesměs všude propírané roušky?
S omezeními to není vůbec jednoduché. Rouška se tak nějak zvládne, i když po necelých deseti minutách už člověk nemůže pomalu ani dýchat. Daleko větší problém je pro nás jako tým určitě ten omezený počet. Kdo ví, jak to bude dál, ale nedokáži si představit nacvičování herních situací na dvě skupiny, když jednu tvoří osm hráčů, brankář a trenér.

Neomezovala vás ústenka při chytání? Jste na tom hůř, nebo lépe než hráči v poli?
Samozřejmě je to s ústenkou těžší a to omezení vnímáte. Nevím jak hráči, ale když se jako brankář potřebuji podívat pod sebe na puk, vidím ústenku. Myslím, že to může být podobné omezení také u hráčů. Jinak v dýchání s ústenkou to má hráč i brankář stejně složité.

V jakém tréninkovém módu nyní pojedete, když start soutěže je nadále velmi nejistý? Je to problém?
Start nejistý je, ale doufáme, že se začne co nejdříve. Musíme se i tak dostat do optimální formy, nabrat fyzičku a být připravení na start ligy. Problém to určitě je, že nevíme termín prvního zápasu, ale musíme udělat vše proto, abychom byli připraveni, až to přijde.

Jaké šance dáváte tomu, že se soutěž rozjede a dohraje?
No šance… Myslím, že v dnešní době nikdo neví, jestli se to rozjede a za jakých podmínek. Pokud se tak stane, pořád bude existovat riziko, že se třeba všechno znovu zavře a nebudeme hrát dlouho. Doba je teď opravdu velmi nejistá. Ale věříme, že by se to mohlo rozjet a hlavně dohrát. Nezbývá, než sledovat aktuální situaci kolem nás.