Čtrnáctiletá Martina začala s hokejem v Kralupech nad Vltavou v rodině, která ledový sport miluje. Táta Tomáš hrával také v Kladně, teď tam trénuje mládež. Hrál také Martinin starší brácha Lukáš. „Jsme hokejová rodina, na zimáku jsem trávila moře času už od dětství. Bruslím asi od dvou let, takže to šlo automaticky. Sice jsem vyzkoušela i řadu jiných sportů, fotbal, aerobik, tancování a nejdéle volejbal, ale hokej byl vždycky první a nejpodstatnější," říká kralupská rodačka.
V Kladně sice existuje kvalitní ženský tým usilující o nejvyšší mety, ale Martina v něm hlavně kvůli nedostatku času mnoho zápasů neodehrála. Do mistrovských zápasů nastupuje jako hráčka osmé třídy HC Kladno, tedy s kluky. S nimi vyrůstá vlastně už pátou sezonu. První čtyři ji vedl táta, teď tým přebral slavný hráč i kouč minulosti Jan Neliba. „S klukama hraju určitě raději. Je to víc kontaktní, hraje se do těla. Rychlostně jim stačím zatím v pohodě a myslím, že fyzičku mám lepší než leckterý z nich," pýří se.
Na mládežnické olympiádě v Lillehammeru Češky i s Martinou v sestavě zářily. Bojovaly, přehrály kvalitní týmy a podlehly pouze ve finále Švédkám, které jsou přece jen s ženským hokejem o krok dál.
Exnerová už na pár zahraničních akcích byla, ale účast v norském sportovním centru, kde se konala před 22 lety olympiáda, přebila všechno. „Neskutečný zážitek, atmosféra i lidi. Všechno bylo perfektně zorganizováno a skvělé byly i naše soupeřky. Nejen na ledě, ale i lidsky," pochvalovala si čtrnáctiletá naděje.
Finálovou účast a stříbrné medaile bere jako strop toho, čeho mladé Češky mohly dosáhnout. „Na Švédky jsme neměly herně ani fyzicky. Už jsme byly hodně unavené, hodně hráček bylo nemocných. Vyhrát to asi nešlo," přiznává. Olympiádu si ale užila i jinak. Pořadatelé se starali skvěle, připravili mladým výborné doplňkové programy, pochopitelně je zážitkem i setkání se sportovci z jiných krajin. „Měli například k dispozici jogery, což je placička s uesbéčkem, a když si s někým plácnete, hned vám o něm na internetu vyběhnou všechny dostupné informace. A pak se s ním můžete i zkontaktovat. Většinou angličtinou, ale všichni ji také neumějí ideálně. My například zkoušely mluvit i finštinou," překvapuje Martina.
Ta dobře ví, že přestože má nesporný talent, tak proniknout do mladšího dorostu Kladna, kde už se hraje extraliga, není jednoduché. Nabízí se návrat do Kralup, také některé pražské týmy, ve hře je však i její odchod do zámoří. Což by byla pecka, jenže studovat na americké univerzitě, to stojí obrovské peníze. Dvě školy by ji rády ve škole i školním týmu od podzimu uvítaly, teď se ale jedná právě o penězích. Pomohlo by stipendium. „Je to můj velký sen. Dostat se na střední a pak i vysokou školu a u toho ještě hrát hokej. Podporují mě v tom od malička i rodiče, chtějí, abych se někam dostala. Třeba i do ženské NHL, která se pomalu rozjíždí a do budoucna by měla mít výbornou úroveň," zasní se dívka.
Také v ženské NHL se ale může hrát hodně ostře, na což je ovšem Martina Exnerová zvyklá, koneckonců poslední půlrok se aktivně věnuje kromě hokeje také boxu. Nebojí se ničeho, však třeba otřesů mozku má prý zhruba osm za sezonu. Samozřejmě jsou to otřesy lehčí. „Jednou nebo dvakrát jsem měla silnější, to jsem ležela v nemocnici, ale jinak už to ani neberu vážně a jdu druhý den na trénink," šokuje Amazonka a zároveň tím dokazuje, že ženy snesou opravdu hodně, často víc než muži. Co však na její případný odjezd do Spojených států říká maminka? Nebude jí dcerka doma scházet? „Určitě jo," směje se Martina, jedním dechem ale dodává, že máma si také ráda někdy oddechne.
Na závěr dostala Martina ještě kontrolní otázku, kdo je nejslavnějším kralupským hokejovým odchovancem. Evidentně tápala, táta sedící opodál musel napovídat. Nakonec si přece jen vzpomněla… „Jasně, Procházka, Martin Procházka. Hrál v Kladně, a to pořád má ve své minulosti i současnosti skvělé hráče – Jágra, Plekance, Voráčka. To jsou skutečné hvězdy. A jestli to někdo z mých současných kladenských spoluhráčů dotáhne na jejich úroveň? To netuším, ale mýma ženskýma očima někteří mohou, jen by museli asi přidat v tréninku," usmála se Martina Exnerová.