„Když si Štorch zařídil v Lobči své letní sídlo, netušil, jaké překvapení ho čeká! Jeho chata stála přímo na rozsáhlém, dosud neprobádaném nalezišti,“ píše ve své knize o českém spisovateli Eduardu Štorchovi Bohumil Kettner.

Právě on, pražský rodák, se už na vysoké škole začal zajímat o spisovatele, kterého proslavily především romány z pradávných dob. „Zjistil jsem tehdy, že o Štorchovi, jehož považuji za téměř nenahraditelného spisovatele a významného pedagoga, nejsou v podstatě žádné materiály,“ vzpomíná Bohumil Kettner.

Rozhodl se to změnit. První krok udělal v době, kdy se rozhodoval, na jaké téma napsat diplomovou práci. Místo nudných, stokrát zpracovaných témat zvolil právě život a dílo Eduarda Štorcha. A chybu rozhodně neudělal. Doplněná práce, kterou obdivovali nejen vysokoškolští profesoři, spatřila po letech světlo světa v knižní podobě.

„Nějaký čas mi trvalo, dát všechny podklady dohromady, protože je v knize obsažena spousta faktů ze Štorchových deníků. Takže se knihu podařilo vydat, když mi bylo třicet let, v roce 1986,“ vypráví autor, který je už přes dvacet let ředitelem základní školy na Praze 7.

Pátrání po podkladech týkajících se Štorchova života Bohumilu Kettnerovi ulehčil jeho pobyt v Libáni – Starých Hradech, kde je pobočka Památníku národního písemnictví. „Tam je v šedesáti krabicích uložena Štorchova pozůstalost, kterou jsem celou pečlivě prostudoval. K dispozici jsem navíc měl i Štorchův osobní deník, do něhož si zapisoval úplně všechno. Byl to pedant, někdy ale i vtipný,“ popisuje Kettner.

Unikátní monografii Kdo byl Eduard Štorch rozdělil do tří úrovní – Štorch jako pedagog, Štorch jako spisovatel a Štorch jako archeolog. Čtenář si může po přečtení knihy sám zodpovědět, zda byl Štorch více pedagog, spisovatel, nebo archeolog. „Na tyto otázky však není lehké a snad ani možné dát jednoznačnou odpověď,“ píše v předmluvě knihy autor.

První dvoutisícový náklad knihy o autorovi Lovců mamutů, Osady havranů a dalších knih si rychle rozebraly knihovny, školy a archivy. Po čtvrt století se Štorchovi obdivovatelé, pamětníci a nadšení čtenáři dočkali druhého vydání knihy Bohumila Kettnera, která teprve před třemi týdny opustila tiskárnu. „Kontaktovala mě řada rodáků z Ostroměře, kde se Štorch narodil, a z Hořic, jestli bych nemohl knihu znovu vydat. S pomocí sponzorů se nakonec podařilo vydat knihu ve stejném nákladu,“ pokračuje Kettner, který chce publikaci nabídnout nejdříve těm, kteří ho oslovili, pak knihovnám, školám, a nakonec i knihkupectvím.

„Byl bych rád, kdyby se dostala do škol. Učíme se o kdekom, ale na člověka, který toho udělal nejen pro školství a literaturu hodně, trochu zapomínáme,“ přeje si autor Štrochovy monografie.

Jedním z prvních míst, kde je kniha Kdo byl Eduard Štorch k dostání, je Muzeum Eduarda Štorcha v Lobči, kam ji před pár dny přivezl sám autor.
„Ještě nedávno jsem netušil, že v Lobči existuje muzeum věnované právě Štorchovi. Když jsem se o něm dozvěděl, byl jsem rád, že se o to konečně někdo pokusil, protože Štorch velice toužil mít v Lobči muzeum. Byl smutný, že se mu tento sen nepodařilo během jeho života naplnit,“ vypráví Bohumil Kettner. V Lobči čeká na čtenáře padesát výtisků jeho knihy.

Lobečské muzeum se zřejmě brzy dočká i několika originálních Štorchových rukopisů, které Bohumil Kettner ochotně nabídl správci muzea Luďku Dohnalíkovi k zapůjčení.

BOHUMIL KETTNER
Bydlí v Praze, kde se před pětapadesáti lety narodil. Na vysoké škole studoval češtinu a dějepis. Působí jako ředitel Fakultní základní školy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde vyučuje občanskou výchovu.
Ukázka z knihy Bohumila Kettnera Kdo byl Eduard Štorch

Manželka Eduarda Štorcha, Božena Štorchová, pocházela z lobečského kraje. Když si Štorch zařídil v Lobči své letní sídlo, netušil, jaké překvapení ho čeká!
Jeho chata stála přímo na rozsáhlém, dosud neprobádaném nalezišti. Kolik pazourků jenom tady na lobečských polích Štorch se svými žáky našel!
…Objevil jsem na Lobči neobyčejně krásné a významné nálezy archeologické… v příštích letech se jimi Lobeč proslaví…
Navázal hned spolupráci s moravským badatelem prof. Karlem Absolonem z Brna. Pasílal mu vybrané pazourky, neboť chtěl, aby je nějaký dobrý kreslíř zobrazil a připravil tak podklady pro vydání jeho odborné knihy o Lobči.
Profesor Karel Absolon, kterého Štorch nadchl pro tuto publikaci, se snažil Štorchovi přispět odborně i finančně. Musíme si uvědomit, že kreslíř dostával za jeden obrázek padesát korun. Chtěl-li Štorch alespoň padesát obrázkům znamenalo to nemalou finanční částku. A tolik Štorch uhradit nemohl.