Právě pod vedením Čeňka Hlavatéhose mšenská umělecká škola a všechny její pobočky probouzejí k barevnějšímu životu. Letité učebny se mění v příjemné prostředí.
Jak jste se dostal do Základní umělecké školy ve Mšeně?
Už ve školním roce 1996/97 jsem jako student pedagogické fakulty učil v mlazické pobočce mšenské základní umělecké školy. Tvoření s dětmi mě zaujalo a pohltilo tak, že jsem zůstal na dráze učitele doposud. Myslím si, že jsem nenaučil žáky různým technikám a námětům tolik, jako aby používali svůj mozek a nenechali se v životě manipulovat. Sebehodnocení a zdokonalování sebe sama vede ke kultivaci v dnešním světě. Do ZUŠ Mšeno jsem opět přišel až v roce 2008.
Jaké máte jako nový ředitel mšenské umělecké školy vize do budoucna?
Snažím se být pouze citlivým koordinátorem, který formuje organizační systém školy a hledá vnitřní zdroje v tvůrčím potenciálu pedagogů k naplnění vizí, které mohou posunout školu k větší profesionalitě a k posílení image školy na veřejnosti. Poskytnout žákům a pedagogům inspirující prostor pro realizaci svých myšlenek a plánů. Snažíme se o zkvalitnění vzdělávání žáků a zvýšení kvalifikace vyučujících. Lidé se mění sami, protože chtějí něčeho dosáhnout ve svém životě.
Co se vám za působení ve Mšeně už podařilo změnit?
Určitě vnitřní klima ve škole a posílení víry v sebe sama a své schopnosti u pedagogů.A jsme vděční za podporu našeho zřizovatele, města Mšena, které koupilo budovu školy, kde jsme byli doposud v nájmu. Nejsme už jako na návštěvě. Chceme se všichni ve škole podílet na kvalitním budování public relations.
Rozjel jste ve Mšeně nějaké nové projekty?
Snažíme se, aby veškeré aktivity nyní začínaly ve Mšeně či blízkém okolí. Například kurzy pro dospělé nebo letní krajinářský kurz na Vrátenské hoře. V září potom 1. sochařské sympozium Kokořínská dřevotříska a třetím rokem fungují cesty za uměním do Vídně.
Jsou ve škole zastoupeny obory, tak jak byste chtěl?
Obory v jsou dosud pouze dva, výtvarný navštěvuje 370 a hudební 30 žáků. Nabídku uměleckých oborů chceme v budoucnu rozšířit i o taneční obor. Souhrou šťastných náhod se podařilo vzkřísit a posílit hudební obor příchodem dramaturga České Filharmonie a profesora AMU Josefa Šebesty .
Jakých se škola letos účastní výstav?
Kvalitní prací a trpělivostí žáků se podařilo uspět ve velké konkurenci na Mezinárodní dětské výstavě LIDICE. Z pětadvaceti tisíc prací z jednašedesáti zemí světa získal za školu hlavní medaili, kterou je Lidická růže, žák Petr Preis. Další žáci také získali třináct čestných uznání. Kvalitním grantovým projektem byly i Klenoty královských věnných měst s vydáním pohlednic.Úspěchem řady žáků bylo přijetí na střední umělecké a vysoké školy s pedagogickým vzděláním.
Má šanci vystavit svou práci každý žák?
Šanci účastnit se výstav má každý žák, záleží pouze na kvalitě děl tvůrců. Letos se vybíralo z více než 360 prací do stolního školního kalendáře. Škola drží vysokou laťku kvality ve výtvarné tvorbě. Samozřejmě se snažíme stále zlepšovat.
Podílel jste se svými žákyněmi na vyzdobení kapličky ve Velkém Borku, obrací se na vás i jiné obce?
Vyzdobení kapličky svatého Václava bylo zlomovým projektem, co se týče zpracování náboženského a historického námětu v rámci osnov školy. A spolupráce s panem starostou byla ukázková. Jiné obce se na nás s podobnou věcí zatím neobracejí.
Vedl jste také kurz pro dospělé, pokračujete v tom?
Třetí rok navštěvuje kurzy pro dospělé šestatřicet dospělých studentů.
Co všechno se ve škole mohou naučit?
Kurz je celoroční tvořivou dílnou od základů kresby, přes olejomalbu až po prostorovou tvorbu. Škola usiluje o akreditaci a zařazení školy do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Co sám nejraději vytváříte?
Vytvářím, co se dá. Olejomalby, kresby, fotografický retro realismus, grafiky, kaligrafie, sochy, klasické černobílé fotografie, antireklamy, sny a prožitky.
Čím si krátíte volné chvíle nyní?
Byl jsem přizván do projektu na vytvoření kreseb do skript o vinařství pro mělnickou zahradnickou školu. Jedná se o náročnou práci, ale moc mě baví.
Vystavujete někde svá díla?
V současné době nemám žádnou svoji výstavu. Jsem zastoupen v soukromých sbírkách přátel a lidí, kterých si vážím a jsem rád, že jsem je v životě potkal.
Máte dvě dcerky, jdou také cestou výtvarného umění?
Nikdy jsem své holčičky do tvorby nenutil. Začaly objevovat kouzlo tvorby až poměrně dost pozdě, šly cestou pohybových aktivit. Eliška se ve třech letech vzhlédla v mažoretkách a bruslí na ledě. Štěpánka má dramatické vlohy, až bude velká, chce prý být kytičkou.
Je ředitelem Základní umělecké školy ve Mšeně. Narodil se v roce 1973 v České Lípě. V dětství navštěvoval lidovou školu umění, poté studoval Střední průmyslovou školu sklenářskou v Kamenickém Šenově, Pedagogickou fakultu J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Praga Prima, akademii výtvarných umění. Učil v Základních uměleckých školách v Mělníku a ve Štětí. Nyní žije v Mělníku, je ženatý, má dvě dcery.