Klepárna. Dámský klub, který působil v Mělníku na konci devatenáctého století, byl před lety v podstatě impulzem k založení Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku.

Potvrzuje to jeho předsedkyně Ilona Němcová. „Když jsme listovaly knížkou vzpomínek Růženy Valentové, která žila v domě U Zlaté hvězdy a měla v Mělníku velké slovo, líbilo se nám, jak se tehdy dámy scházely v hotelu Zlatý beránek. Hrály na piano a organizovaly výlety, například na Chloumek," říká Ilona Němcová. Na její slova hned navazuje místopředsedkyně sdružení Renata Špačková: „Naivně jsme si tenkrát myslely, že bychom si mohly založit podobný spolek na důchod. To jsme ale ještě netušily, že budeme do té doby vyčerpané a důchod se nám bude vzdalovat," doplňuje 
s nadsázkou.

Klepárna tak zůstala jen ve vzpomínkách mělnické patriotky a na začátku léta roku 2004 se na mělnické kulturní a společenské scéně objevil Mělnický osvětový a okrašlovací spolek.

Už dříve působil v Mělníku jiný okrašlovací spolek, podle Ilony Němcové se ale staral spíš o zeleň ve městě. „Ohledně názvu spolku jsme se z něho však inspirovaly. Klepárna by se jistě stala terčem posměchu a my potom také," vrací se k dámskému klubu, který sehrál velkou roli u zrodu myšlenky.
„Byl tu ještě jeden spolek pro obnovu památek, který je dokumentoval a snažil se například o obnovu kostela na Chloumku. Takže jsme vlastně náplně těch tří subjektů spojily a vznikl Mělnický osvětový a okrašlovací spolek. Je to sice dlouhý název, ale vešel do povědomí v kratší verzi jako MOOS," vysvětluje místopředsedkyně.

Vedle Ilony Němcové a Renaty Špačkové jsou na zakládající listině spolku i další dvě známá jména – František Černický a František Purš.

Hned v prvním roce se začal MOOS výrazně podílet na dění ve městě. „Ze začátku jsme se vrhli do akcí, jako jsou Dny evropského dědictví (EHD). Byl hlad po církevních stavbách, takže tehdy stačilo, abychom zpřístupnili kostely, zvonici nebo věž ve Vodárenské ulici, a byl to velký úspěch. Se zájmem přišli místní i na mělnický zámek. A potom jsme začali hledat místa, která nebyla běžně přístupná, jako mělnické podzemí," pokračuje předsedkyně.

Pečlivě připravené programy EHD se promítaly ve vysoké návštěvnosti a pozitivních ohlasech. „Na Dny evropského dědictví jsem hrdá. Dělali jsme je od roku 2005 a pokaždé jinak tématicky zaměřené. I když je téma dané celostátně, vždy jsme se do něj přesně nevešli. Nejdříve to bylo zpřístupnění podzemí, v dalším roce putování za svatou Ludmilou, k níž město Mělník právě vydávalo sborník," říká Renata Špačková.

V následujících letech se MOOS zaměřoval i na architekturu první poloviny minulého století v Mělníku, kdy se veřejnosti otevřela třeba Viktorinova vila v ulici Legionářů či Žilkova vila v Nové ulici, a kulturní dům hostil výstavu o architektuře tohoto období. Nechybělo téma Památky měřené časem, kdy začal spolek spolupracovat s mělnickými zvoníky, a v rámci tématu Duše památek se spolku podařilo ve spolupráci a archivem, muzeem i katolickou církví lidem ukázat originály denáru kněžny Emmy, mělnického evangeliáře a misálu i vrcholně gotickou monstranci nebo takzvaný mělnický poklad.

Za zmínku stojí cyklus komponovaných pořadů slova a hudby Místa známá i neznámá. „Putovali jsme po různých místech Mělníka, ale jednou jsme vybočili i do Libiše. Renata Špačková procházela kroniky a prameny o daném místě a různé zajímavosti, výsledný odlehčený text pak nastudovalo seskupení Hudba – divadlo – poezie, které je od založení spolku jeho součástí," vypráví předsedkyně s tím, že na Místech známých i neznámých vždy umělci představili hudbu odpovídající místu.

V rámci Míst známých i neznámých se tak lidé blíže seznámili například s mělnickou radnicí, Tyršovým domem, evangelickým kostelem, budovou bývalého gymnázia nebo navštívili zámecké sklepy, vše díky pochopení řady subjektů i jednotlivců.

Členové seskupení Hudba – divadlo – poezie začali už dva roky před oficiálním založením Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku v muzeu pořádat pravidelná Setkání, jichž bylo celkem deset. Poslední se konalo loni.

„Setkání bylo pokaždé tématicky zaměřeno na nějakého autora nebo například na přátelství, lásku, humor… I tyto akce byly dost navštěvovány," pochvaluje si Ilona Němcová.

Spolek tradičně pořádá také oblíbenou Svatotrojickou pouť, která se letos výjimečně z organizačních důvodů konat nebude. Vydává pohlednice a zajímavé publikace. Největší úsilí ale vedení MOOSu už osmým rokem věnuje náročnému projektu obnovy varhan v mělnickém chrámu svatých Petra a Pavla.

Ilona Němcová
Bydlí v Mělníku, je zakladatelkou a předsedkyní Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku, učí dějepis a španělštinu na mělnickém gymnáziu.

Renata Špačková
Bydlí v Mělníku, je zakladatelkou a místopředsedkyní Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku, má velké zásluhy na publikační a ediční činnosti spolku. Učí na byšické základní škole.