Knihovny půjčují i komiksy. Zájem o ně u mladších čtenářů roste

V komiksové podobě mohou mladí čtenáři najít celou řadu literárních děl: Válka s mloky, Moby Dick, Alenka v říši divů, Deník Anne Frankové – a celá řada dalších známých knih.

Knihovny o tomto trendu vědí a čtenářům se snaží vyjít vstříc; a neváhají investovat do této oblasti nemalé peníze. Komiksů i v poslední době navíc vychází více. „Nakupujeme kolem 60 tisíc ročně v komiksech, je to stabilní, předtím knížek bylo podstatně méně, nárůst je razantní,“ okomentovala finanční stránku věci Gabriela Jarkulišová z kutnohorské knihovny.

Ta hovořila o tom, že zájem o komiksy rozhodně mezi čtenáři je, zároveň ale nehrozí, že by mohly vytlačit klasickou literaturu. „Pokud jde o povinnou četbu, je to příjemný doplněk a ochutnávka. Ve většině případů se lidé vracejí i ke klasické beletrii,“ podotkla.

Zastáncem komiksů ale ředitelka kutnohorské knihovny je. „Můj osobní názor je, že komiksy mají své místo. Komiksové adaptace klasických knih mi nevadí – pokud to někomu otevře cestu k další literatuře, je to jen dobře,“ řekla Gabriela Jarkulišová.

Že je o komiksy zájem, dokazuje i zkušenost berounské knihovny. Ta má podle ředitelky Michaely Škeříkové asi padesátku komiksových adaptací klasické literatury. „Půjčuje si je hodně dětí – usnadňuje jim to čtení. Bohužel nevycházejí ve velké míře – jinak bychom jich nakoupili více,“ řekla.

Proti tomuto trendu rozhodně není, kdy se mladí čtenáři dostávají k známým knihám přes komiks. „Přijde mi to dobré pro první seznámení s knihou, pokud dítě komiks zaujme, tak si knihu třeba i přečte. Rozhodně je to lepší, než kdyby se s knihou neseznámily vůbec,“ vysvětlila ředitelka knihovny.

Hudba na vinylu je opět fenoménem. Je to kus umění, říkají sběratelé

Důležité je ale uvažovat také o tom, která věková skupina takové komiksy čte. „Rozhodně to nenahradí třeba četbu na gymnáziu. Záleží proto na požadavcích školy a věku dítěte, jako popularizace klasiky mi to ale nepřijde špatné,“ dodala Michaela Škeříková.

Rozhodně by ale byla chyba myslet si, že dnešní trend je v tomto ohledu něčím novým, pokud hovoříme o komiksech obecně a nikoliv o komiksových adaptacích – vždyť celé generace vyrostly na Rychlých šípech, případně Čtyřlístku – a oboje je velmi oblíbené dodnes. „Vůbec proti tomu nic nemám – když to vezmu kolem a kolem, četli jsme Rychlé šípy, to byl komiks taky. Zaplaťpánbůh, že se čte aspoň něco,“ řekl se smíchem Pavel Kárník, ředitel kolínské knihovny.

To dokládá zkušenost Kláry Lukáškové z dětského oddělení kolínské knihovny. „Spousta dětí číst nechce, když jim ale nabídneme komiksy, zaujme je to, rozečtou se pak sáhnou i po knížce,“ popsala kolínskou zkušenost. Velkým tahákem jsou tak příběhy Čtyřlístku, ale i Simpsonů, Médi Pusíka a komiksy od Marvelu. „A ještě – a to je novinka – manga, japonská literatura,“ dodala.

Situace není ale úplně stejná v celém kraji. Dokládá to třeba zkušenost příbramské knihovny. „Máme tu pár komiksů, zatím ze strany mládeže i dospělých nijak velký není,“ řekla. Pokud se nějaký půjčuje, pak to je podle jejích slov třeba Čtyřlístek.

Sáhnou mladá čtenáři po přečtení komiksové adaptace i po předloze? Asi záleží, jak v kterém případu – ale jak se shodují lidé z knihoven, lepší znát klasiku aspoň z komiksu, než z vyprávění, případně vůbec…

Tradice zabijaček vymírá. Nejsou řezníci. Problém představuje i vykrmení prasete