Eduard Štorch vládne malé vesnici na Mělnicku. Doslova a do písmene. Proč? Čtěte pozorně:
Ze sousedních Libovic pocházela Štorchova manželka, v Lobči měl tenhle nezapomenutelný spisovatel za svého života dům, do kterého v letních měsících jezdil. V Lobči prožíval krásné chvíle. V Lobči byl pohřben.

Štorchův pobyt v Lobči se promítl do jedné z jeho nejslavnějších knih – Minehava.

Mnozí sedmdesátníci z Lobče si ho ještě pamatují. „Jako tehdy desetiletí kluci mu nosili pazourky, byl totiž jejich náruživým sběratelem," říká Luděk Dohnalík.
Právě Dohnalík má největší zásluhu na tom, že jméno Eduarda Štorcha nezapadlo. Jako tehdejší starosta obce doslova vybojoval, že se v roce 2010 otevřelo v Lobči Muzeum Eduarda Štorcha. A v něm mají maketu mláděte mamuta, největší muzejní atrakci.

„Jako malý kluk jsem do Lobče jezdil k prarodičům a po jejich úmrtí občas zašel na místní hřbitov. A poblíž byl hrob Eduarda Štorcha. Hltal jsem jeho knihy. Dalo by se říci, že jsem takový Štorcholog," usmívá se Luděk Dohnalík a v hlavě má datum 6. dubna. To se v Lobči bude opět slavit. Do muzea přibude Štorchova busta.

„Slavnostně ji odhalíme, nyní je ve fázi výroby," říká o akci, která připomene 135 let od Štorchova narození.

„Podařilo se nám domluvit s obcí Ostroměř, kde mají Štorchovu bustu, aby nám zapůjčili kopii. Soukromý badatel Oldřich Kroupa z Brna nyní zhotovuje kopii busty. Umístěna bude na chodbě obecního úřadu v místě, kde je vstup do muzea. Šedesátikilová busta je vysoká téměř 70 centimetrů a povrchová úprava bude bronzová," popisuje Luděk Dohnalík, který má 
v obci truhlářskou firmu, v níž vytvořil speciálně pro bustu osvícenou desku i s detailním popisem.
Cena výroby busty se vyšplhá na patnáct tisíc korun. „Práce mnohých se nepočítá, protože spoustu věcí jsme udělali zcela zdarma," naznačuje Luděk Dohnalík, že i v dnešní době se ne za všechno platí. Mnohé se dělá z lásky. V tomto případě k Lobči a ke Štorchovu odkazu.

To ale není všechno, co se od 6. dubna objeví nově v muzeu. Akciová společnost Geosvět Praha do Lobče předala kopii nejstarší dobře zachované kostry našeho předka, který už chodil po dvou. Jde o kostru hominida druhu Australopithecus afarensis, která je známá jako Lucy. „Její stáří je datováno na 3,2 milionu let," říká Dohnalík a dodává, že kostra byla objevena teprve v roce 1974 v Etiopii.

Vše nasvědčuje tomu, že to byla dívka 130 centimetrů vysoká a spíše podobná člověku, protože chodila po dvou. Lebka nalezena nebyla, jen spodní čelist, podle které se pro názornost lebka zhotovila. Tuto lebku budou v muzeu mít vystavenou v nově vytvořených výstavních skříních s osvětlením.
Luďkovi Dohnalíkovi bylo třiadvacet let, když se přestěhoval z Bělé pod Bezdězem do Lobče. Do domu s truhlárnou, kde vonělo a zpracovávalo se dřevo už za jeho dědy i pak za jeho tatínka. Brzy ho lidé v obci domluvili, aby vstoupil do komunální politiky. Roky pracoval jako místostarosta a pak také jako starosta. A to už se jeho myšlenka na vznik muzea Eduarda Štorcha začala plnit.

Sedmdesátníci 
vzpomínají
„Tahle krásná obec nepřiláká lidi na průmyslovou výrobu, ale jedině na turistiku, vždy jsem všem říkal. A proto jsem se nenechal odradit žádnými myšlenkami na vznik muzea. A když jsme 21. srpna 2010 muzeum otevírali, napadlo mne, že jsme vlastně splnili Štorchův sen. Několik lidí mi totiž nezávisle na sobě řeklo, že Eduard Štorch vyslovil přání, aby po jeho smrti bylo v Lobči zřízeno právě muzeum týkající se jeho činnosti." To se povedlo a Luděk Dohnalík je na to hrdý.

„Zajímavostí je jistě i to, že Štorch měl sbírku asi dvaceti tisíc pazourků a u každého měl popsány detaily, odkud pochází, kde ho sehnal, případně kdo mu ho daroval. Třeba můj tatínek Štorchovi jako kluk přinesl asi šest se pazourků. A je až dojemné, když v muzeu potkáte sedmdesátníky, kteří se slzami v očích stojí před vitrínou u Štorchovy sbírky pazourků, kde jsou napsána jejich jména, a přemýšlejí nejen na tom, jak se podíleli na této sbírce, ale jaké to tenkrát před dávnými lety bylo."

Díky záplavě pazourků, které se dodnes na území části Lobče nacházejí, má Dohnalík v hlavě další myšlenku, archeologický výzkum paleontologického naleziště osady pravěkých lidí na území Lobče. Nejprve ale přijde na řadu busta a fosílie…

EXPOZICE
Expozice je rozdělena do dvou částí – první je věnována Eduardu Štorchovi, jeho životu a práci, kde se návštěvník seznámí i s ukázkou jeho rukopisu s poznámkami o nalezených pazourcích v okolí Lobče, jeho vydané romány, jejichž děj se váže do okolí Lobče. Ve druhé části jsou ukázky doby pravěké, o které Štorch psal – ukázky života a práce pravěkých lidí, ukázky pravěkých postav lidí i zvířat, nástrojů, zbraní a hraček vytvořených z pravěkých kostí, ukázky pazourků. Asi hlavním lákadlem je maketa mláděte mamuta s ukázkou mamutí nohy a mamutích klů. Dále je k dispozici audiovizuální upoutávka o místě jeho sídla a místa posledního odpočinku v Lobči.

Otevřeno: Duben až říjen – od středy do neděle 10 – 16 hodin