Seniory v mělnickém Domově Ludmila ve Fügnerově ulici včera navštívili medvěd, koza, čáp, Žid nebo nevěsta se ženichem. Za tradiční maškary masopustního veselí se převlékly mělnické muzejnice, které seniorům přišly přiblížit staré zvyky a obyčeje.

Podle etnografky mělnického muzea Nadi Černé, která přednášku spojenou s ukázkami uváděla, každý masopustní průvod tvořily nejrůznější maškary, které se lišily jak v průběhu doby, tak i v souvislosti s místem konání masopustu. Vždy však existovaly postavy, které v žádném průvodu nesměly chybět. „Masopust dělá masopustem medvěd. V některých obcích se dokonce místo masopustu říká chození s medvědem," přiblížila muzejnice, která se převlékla za selku.

Další tradiční maskou, které nesměla chybět v žádné vesnici, prý byla postava kobyly nebo koně, pro kterou se v různých regionech vžily různé názvy – klibna, brůna, šimla, lucka…

Vedle masek zvířat se v průvodu objevovaly také maškary démonické, například smrt nebo ďábel, postavy nejrůznějších řemeslníků, vojáků nebo starých lidí. A chybět nesměli ani ženich s nevěstou, protože právě masopust byl dobou, kdy se odehrávalo nejvíce svateb. Často přitom oba novomanžele hráli muži, případně si žena a muž své role prohodili.

„Masopust nikdy nebyl žádným zkostnatělým svátkem, protože se stále vyvíjel. Pokud se dnes někdo chystá tradici masopustů obnovit, bylo by nejlepší, kdyby zachoval některé tradiční masky, ale zároveň se snažil také zareagovat na přítomnost," připomněla Naďa Černá.
Mělnická muzejnice o tradičních postavách masopustu pouze nemluvila. Její kolegyně se seniorům představily v rolích medvěda, kozy, laufra, čápa, žida i cikánky s dítětem.

Součástí masopustního veselí v mělnickém centru seniorů byl i stánek, odkud si senioři mohli odnést dobroty z čuníka.