Málokteré vinobraní v Čechách má tak dlouhou tradici jako mělnické. První místní slavnosti vína pořádali už v roce 1911 mělničtí Sokolové a Klub velocipedistů.

Letos se návštěvníci mohli těšit hned na čtyři scény. Hlavní scéně patřilo náměstí Míru, dobová scéna byla postavena na zdejším zámku, country a folk byl slyšet z Palackého náměstí a dětem byl vyhrazen park za chrámem sv. Petra a Pavla.

Vinobraní si letos nenechal ujít ani Otec vlasti Karel IV. se svou družinou, v průvodu alegorických vozů se objevila i svatá Ludmila se synem Václavem a nebo Přemysl Otakar II. Na závěr přijel na koni i tatíček Masaryk, který zdejší vinobraní navštívil už v roce 1922. V pátek uplynulo od jeho smrti přesně osmdesát let. Role Tomáše Garrigua Masaryka se skvěle zhostil sám místostarosta Milan Schweigstill, který svým zjevem prezidenta osvoboditele skutečně připomíná.

„Ten Masaryk se jim fakt povedl. Přišla jsem se podívat jen kvůli němu, je mu až neuvěřitelně podobný,“ radovala se Jarmila Veselá z Mělníka. 

Mezi řemeslníky na jarmarku se objevil například i tradiční nožíř Petr Štarha, který dorazil až z Moravské Třebové. „Všechny nože dělám skutečně vlastníma rukama. Objíždíme s manželkou i chovatelské výstavy, kde si králíkáři a ostatní farmáři vždycky vyberou, co potřebují,“ vypráví vesele s pravým moravským přízvukem. 

Nechyběla ani pouliční výroba domácích langošů. Pan Milan hnětl těsto holýma rukama přímo před zraky svých zákazníků. „Deset kilo těsta udělám za pět. Kuchyňskému robotovi to trvá asi třikrát tak dlouho a ještě to těsto za nic nestojí,“ vyprávěl stánkař, který ovšem výrobu langošů dělá jen jako koníčka. V běžném životě je řidičem z povolání. „Jsem sice vyučený kuchař, ale už roky to nedělám,“ přiznal se.