Deset let po mělnickém náměstí doslova létá na starých běžkách a z toho jen dvakrát nezískala pomyslné zlato.

„Už mám pocit, že se držím moc dlouho. Možná by největším vítězstvím bylo, vzít si nějakou masku, v níž by se nedalo moc hýbat a přenechat to ostatním," říká osminásobná vítězka recesistické akce a vzápětí dodává: „jenže mě to nikdy nedá, pokaždé musím běžet, co to jde."

Letos tým v čele s Katkou Švihlovou startoval v opravdu ojedinělých maskách. Nejdříve mělo na startu stát šest Chaplinů, nakonec ale původní nápad změnily červnové povodně.

„Bydlíme na mělnické Pšovce, takže jsme poslední dny strávili ve velkém stresu, protože jsme se báli, aby nám voda nevyplavila barák. Naštěstí nás hráz ochránila. A právě z toho vznikl nápad na masku – z prdele klika," vysvětluje stálice mělnického srandamače.

Členové jejího týmu měli na šortkách opravdu gumová pozadí, z nichž čouhala klika od dveří…
K běžkám Katku přivedl její přítel Tomáš, který je už pár let jejím manželem.

„Protože je z Mělníka, tak mě sem jednou dotáhl a hned napoprvé jsem byla třetí. Takže mě to chytlo. Tomáš to ale prožívá mnohem víc než já, pokaždé se snaží dostat do finále, což se mu většinou daří, na bedně ale ještě zatím nestál," povídá Katka Švihlová, která je původem z Ústí nad Labem.

Říká o sobě, že není žádnou sprinterkou. „Nikdy neběžím tak, abych byla první u pivní stolice, protože vím, že kdybych to přepálila, tak to pivo nikdy nevypiju. Běžím na pohodu a pak tu trojku poměrně rychle zvládnu vypít. Zároveň spoléhám na to, že se soupeřky netrefí do sněhuláka, spadnou nebo ztratí lyži. A ono to vždycky tak nějak dopadne. Je to ale hlavně o náhodě," připomíná osminásobná mistryně.

V letošním roce v týmu Švihlových nechyběly ani jejich děti, sedmiletý Filípek a o tři roky mladší Dorotka. „Filípek je hodně nesoutěživý tvor, po doběhu pobrekával. Rozhodl se ale běžet sám, do ničeho jsme ho nenutili. A naopak Dorotka je v klidu, nemusí být první," líčí Katka Švihlová.

Na tradiční závody na mělnickém náměstí Švihlovi vyrazili už ve spoustě převleků. Byli například za mravence, hokejisty, nevěsty nebo si na sebe navlékly pyžamo.

„Většinou to vymýšlíme na poslední chvíli. A maska hlavně musí být jednoduchá, nenáročná na výrobu a musí se v ní dobře běhat. Výrobou masek se ale opravdu nebavíme," dodává s úsměvem nadšená závodnice.

Tentokrát jejich tým čítal šest závodníků, čtyři dospělí a dvě děti. V dřívějších letech jich ale v jedněch barvách běhalo až patnáct.
„Většina našich kamarádů má malé děti, takže nás poslední dobou bývá míň," doplňuje.

Katka Švihlová pochází z Ústí nad Labem, ale se svým manželem a dvěma dětmi žije už pár let v mělnické Pšovce. Už deset let se účastní Mělnické Jizerské padesátky a ve své ženské kategorii ji už poosmé vyhrála. Živí se soukromými hodinami angličtiny, příští rok bude vyučovat i ve škole.