Do toho deštivého rána se nechtělo téměř nikomu z nás vstávat. Vyhlídka strávení neděle venku za nepříznivého počasí nebyla zrovna dvakrát lákavá. Navíc se v noci posouval čas, takže někteří z nás navíc bojovali i s únavou. Navzdory výše popsaným překážkám jsme se však přesto sešli v hojném počtu. Už jsme se zkrátka nemohli dočkat dalšího ročníku našich nordic walking výletů!

Všichni jsme se opět rádi viděli, někteří skutečně až po půl roce, a cestou vlakem jsme si povídali, co kdo zažil zajímavého. V průběhu cesty do Prahy se počasí umoudřilo a úplně přestalo pršet. Když jsme kolem desáté dopoledne vyráželi na naučnou stezku do Prokopského údolí, nic nám nebránilo v tom užít si náš první letošní výlet s radostí a naplno.

Placky ve filmařských exteriérech

Nejdříve jsme si připomněli základy nordic walking techniky a novým účastníkům poradili ohledně správného vybavení. Poté jsme se přesunuli ke krásnému romantickému jezírku, kde jsme kromě skupinové fotografie a svačiny (škvarkové placičky jednoho z našich věrných účastníků byly naprosto dokonalé) provedli i rozcvičku. Jezírko vzniklo zatopením lomu a někteří z nás v něm poznali oblíbený exteriér filmařů pro natáčení pohádek.

Po rozcvičce jsme, již zcela protažení a uvolnění, vyrazili podél Dalejského potoka po naučné stezce. Cestou jsme obdivovali třeba kříž na skále, kde kdysi stával malý kostelík svatého Prokopa, anebo právě se zelenající, do jara se probouzející a rozkvetlými kvítky pokryté přilehlé stráně.

Cesta nás dovedla až na „hřiště pro dospělé", kde se nachází několik posilovacích hrazd, plošin, a dokonce i kladina. Někteří z nás neváhali ani minutu a okamžitě začali zkoušet všechna ta mučidla sami na sobě. Výborně jsme pobavili nejen sebe, ale jistě i kolemjdoucí, ačkoli výkony některých z nás bych měla spíše vyzdvihnout. Vskutku máme v naší skupině výtečné sportovce!

Vyhlídka ze stráně

Potože jsme si potvrdili, jak výborně na tom s naší kondicí jsme, rozhodli jsme se prodloužit si klasickou procházku po naučné stezce po zdolání přilehlé stráně, abychom se na Prokopské údolí a jeho širší okolí mohli podívat z několika vyhlídek.

Nad údolím jsou navíc kromě vyhlídek také zbytky pravěkého slovanského hradiště Butovice. Pravěcí lidé zde kdysi měli jistě krásný výhled, ale také velmi, velmi větrno. Vítr nás tam opravdu nešetřil, ale na druhou stranu jsme si užili i tu a tam svítícího sluníčka.

Pak jsme se napojili zpět na naučnou stezku a vydali se na její další zastavení, a sice do Červeného a následně i do Černého lomu. Většinu z nás ale rozhodně zaujala zastávka v lomu Mušlovka, který je plný zkamenělin dříve žijících živočichů. Chodíme přece po dně prehistorického oceánu! Pustili jsme se proto do jejich hledání a mnozí z nás je opravdu našli.

Déšť až v době oběda

Z Mušlovky už to nebylo daleko do cíle naší cesty, do pražských Řeporyjí. Zde jsme náš výlet zakončili obědem v restauraci Řeporyjská sokolovna, kde se skutečně výtečně vaří a navíc jsme tam byli velmi srdečně přivítáni. Byli jsme totiž již očekáváni a tým restaurace se o nás postaral vskutku ukázkově.
V průběhu našeho pozdního oběda začalo venku velmi vydatně pršet, a tak jsme si užívali pohledu do deště z tepla a pohodlí restaurace. Zbýval už jen přesun na Hlavní nádraží a do Všetat.

První výlet sezóny jsme si všichni užili a nakonec nám úplně přesně na čas vyšlo i počasí. Už nyní se těšíme na dubnový výlet, tentokrát nepojedeme daleko. Projdeme si totiž naučnou stezku kolem skalních výtvorů Václava Levého v Liběchově. Na viděnou v neděli 26. dubna!

Pro další informace o plánovaných výletech a pro přihlášení se na ně navštivte web www.nwproradost.cz.

Jitka Hadová, Nordic walking pro radost