V sobotu 27. září ve čtrnáct hodin se sešla malá skupinka příznivců nordic walkingu před Rodinným centrem ve Všetatech a společně vyrazila na procházku do sousedních Přívor. Tentokrát jsme se chtěli pokochat výhledem do kraje v ulici Na Chaloupkách.

Počasí nám opravdu přálo. Jasně modré nebe a několik bílých mráčků nám zpříjemnilo atmosféru opravdu krásného a teplého podzimního odpoledne. Vyrazili jsme do přívorského parku k potoku, kde jsme se protáhli a probrali podrobnosti ohledně nordic walking techniky.

Poučení a příjemně uvolnění jsme vyrazili do mírného kopečku, dokud jsme nedosáhli ulice Na Chaloupkách. Při procházce v ulici jsme popovídali s místním sousedem, který si dopřával siestu na vyhlídce s lavičkou. O něco dále jsme obdivovali krásně upravené záhonky a v neposlední řadě i pohádkovou zahrádku, kde nechyběla ani Sněhurka a sedm trpaslíků.

Naši procházku jsme zakončili opět před Rodinným centrem ve Všetatech, ačkoliv většina z nás pokračovala na již pro naše výlety tolik typické popovídání nad kávičkou v nejbližší cukrárně. Všichni jsme se pak tedy ještě společně zasmáli a užili si sladkého zakončení odpoledne v podobě báječných zákusků, a zároveň jsme už začali plánovat sobotní procházky na příští rok.

Opravování ostatních

Svatováclavské nedělní ráno bylo velmi chladné a mlhavé. Ale ani to neodradilo stálé účastníky našich výletů a v devět hodin jsme se všichni opět sešli ve zdraví a dobrém rozmaru na všetatském nádraží. Protože většina účastníků se již nordic walking výletů účastní pravidelně a všichni mají správnou techniku chůze s hůlkami dobře zvládnutou, instruktorku Jitku velmi potěšilo a zároveň pobavilo vyprávění hned několika zúčastněných, kteří se shodli na tom, jak je přímo drásá, když potkají na svých procházkách náhodně jiné „hůlkaře" a oni správnou techniku nordic walkingu nemají. Souhlasilo hned několik z nás a od srdce jsme se tomu museli zasmát. Jen málo z nás však má tu kuráž, aby náhodné kolemjdoucí zastavilo a nordic walking techniku opravilo! Do budoucna ale můžeme všichni pomáhat ostatním a šířit správnou techniku i při takto náhodných setkáních. My už víme jak!

V deset hodin jsme už vystupovali z vlaku na nádraží v Lysé nad Labem a po krátké rekapitulaci nejzákladnějších nordic walking principů jsme vyrazili na naučnou stezku Krajinou Rudolfa II. Stále bylo poněkud sychravo a mlhavo, a tak jsme se rozhodli rozehřát se protažením a rozcvičkou.

Cestu jsme zahájili na široké polní cestě, která byla pravda poněkud fádní, ale zase jsme mohli jít pohodlně vedle sebe, seznámit se, pokud jsme se již neznali z předchozích akcí, a popovídat si. Na konci této tříkilometrové rovinky jsme posvačili. Sázeli jsme se, jestli náš kolega labužník opět ohromí zbytek účastníků krásnými chlebíčky jako na jednom z předchozích výletů, ale naprosto předčil naše očekávání tím, že se tentokrát blýskl bramborovým salátem a řízky! Kdo umí, ten umí.

Cesta kolem rybníčků

Po svačině jsme pokračovali po naučné stezce Údolím Labe kolem prvního rybníčku a posléze jsme prošli chatovou kolonii Tři chalupy. Právě tam jsme odbočili k dalšímu rybníčku, který nás okouzlil i svým okolím, které se krásně zrcadlilo na jeho klidné hladině. Po ujištění od místních rybářů, že opravdu berou (ačkoliv nám to nedokázali demonstrovat na konkrétním úlovku), jsme vyrazili po rozlehlé louce směrem k barokní vesničce Byšičky, která je známá svým do kruhu postaveným náměstím, které se vyskytuje v obcích jen vzácně. Takový půdorys se nazývá okrouhlice. Cestou jsme se také z rozvěšených plakátků dozvěděli, že dnes se tam koná svatováclavské posvícení a mše, a tak jsme se těšili na případné oslavy.

Protože hlavní program na náměstí začínal až od jedné, prodloužili jsme si trasu našeho výletu tím, že jsme jednu z Hrbáčkových tůní (místní přírodní rezervace), neobešli po pravém, ale po levém břehu. Na náměstí do Byšiček jsme dorazili právě včas. Místní mají bezesporu smysl pro humor – jedna paní s hůlkou navrhla, že se s námi vyfotí na společné skupinové fotce, neboť je také hůlkařka.

Na náměstí bylo připraveno pohoštění a pípa, a tak jsme rádi usedli k jednomu stolu na společný oběd. Obdivovali jsme, jak se místní u příležitosti posvícení a mše před kapličkou svátečně oblékli, nechyběly ani kroje. Po občerstvení jsme vyrazili dál.

Prohlídka slavných soch

Čekala nás už jen další rozlehlá louka. Na jejím konci jsme se dostali ke skvostu barokního sochařství – Eremitáži svatého Václava. Eremitáž je dílem slavného sochařského mistra Matyáše Bernarda Brauna. Z původního komplexu kaple s poustevnou se do dnešních dnů zachovala pouze kaple s reliéfem zavraždění svatého Václava a po obou stranách sochy andělů. Zážitek z tohoto díla byl umocněn o to více, že my jsme sem dorazili přesně ve svátek svatého Václava!

Od Eremitáže se cesta již začala stáčet a klikatit směrem k našemu cíli – do Čelákovic. Cestou navrhovala naše stálá účastnice Nikolka, že výletů v tomto roce není dost, a že je tudíž nutné připravit ještě alespoň jeden do konce roku. Nikolka má vůbec skvělé nápady – na červencovém výletu navrhla koupání na trase a teď má nápad se zimní procházkou. Instruktorce Jitce se ta myšlenka okamžitě zalíbila, a tak hned začala přemýšlet o adventní vycházce zakončené svařákem či teplou medovinou. Vlastně by to mohla být velmi příjemná akce… Za ten nápad děkujeme, Nikolko!

V Čelákovicích se nám moc líbil nový most přes Labe. Pokračovali jsme cyklostezkou na břehu Labe až na náměstí, kde nám Nikolka (která tu bydlí) doporučila báječnou cukrárnu. Protože jsme měli ještě dost času do odjezdu vlaku, rádi jsme posezení venku před cukrárnou využili.

Po občerstvení nás však zlákala cedule avizující výstavu hub a místních včelařů. Cestou na nádraží jsme tedy ještě stačili absolvovat tuto vskutku velmi pěkně připravenou a zajímavou akci.

Krásný společně strávený zářijový víkend nám plně vynahradil předchozí deštivý výšlap na Ještěd a poslední rozloučení na všetatském nádraží bylo vskutku dojemné. Instruktorka Jitka tímto děkuje všem zúčastněným za milý dárek, ale hlavně za účast na všech akcích roku 2014. Na viděnou na výletech v roce 2015, ne-li dříve! Sledujte web www.nwproradost.cz.

Jitka Hadová