Životní příběh Jana Palacha je všeobecně dobře známý. V dětství navštěvoval základní školu ve Všetatech, ze které jeho kroky vedly na mělnické gymnázium.  Tato škola dnes nese jeho jméno. Po maturitě zamířil na Vysokou školu ekonomickou v Praze a později na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.

Ve svém kritickém pohledu na komunistický režim se utvrdil právě v době vysokoškolských studií, kdy měl možnost vycestovat za hranice a strávit několik týdnů jak v bývalém SSSR, tak ve Francii.

Vpád sovětských vojsk do země v srpnu roku 1968 neschvaloval, odmítal se se situací smířit a rezignovat. O půl roku později se proto rozhodl veřejně proti okupaci a postupující normalizaci vystoupit. Zvolil takovou formu protestu, která nenechala nikoho chladným – 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí v Praze polil benzínem a zapálil.

O tři dny Jan Palach později zemřel. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací proti Sovětům.

Trvalo dvacet let, než jeho oběť dostala hlubší smysl. V lednu roku 1989 v rámci takzvaného Palachova týdne došlo v Praze k sérii rozsáhlých demonstrací, které tehdejší režim tvrdě potlačil. O několik měsíců později však byla komunistická vláda přece jen svržena…

Jan Palach obdržel v roce 1991 in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Jeho pomníky stojí v Římě, Londýně, kanadském Winnipegu či švýcarském Vevey. A od roku 2009 má sochu také v Mělníku.