VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pepino z bandu: dědek, co se přes automechanika a zásobovače stal muzikantem

Rohozec, Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Podal jsem si s ním ruku a v tu chvíli mne napadlo, že ho znám léta. Že je to sympaťák, se kterým se dobře sedí. A možná i pije. Potkali jsme se totiž na slavnostech piva Rohozec na rozhraní středních, severních a východních Čech. Já ty slavnosti moderoval, což není důležité, on tam zahajoval celý hudební program, což je daleko podstatnější.

25.7.2013
SDÍLEJ:

NA AKORDEON hrál Josef Matura, mezi muzikanty známý jako Pepino, od sedmi let. Začínal tedy už před půlstoletím! Pak tento nástroj trochu zanedbával, aby se k němu po letech vrátil. Dnes vystupuje nejčastěji s digitální klávesovou harmonikou doplněnou eleFoto: Deník/Gabriela Bešíková

Josef Matura. To je jeho pravé jméno. V hudebním světě je ale znám jako Pepino.

Jeho tříčlenná parta Pepino band servírovala lidem pražícím se na sluníčku porci pořádné české písničky. Staropražské, staročeské.

A lidé, zmožení odpoledním vedrem a posilnění chmelovým mokem, tleskali a písničky si zpívali. Znali je. Jako by jim rádia nic jiného nenabízela.

Když Pepino band dohrál, Pepino si dal jedno vychlazené. A já si ho odvedl stranou, za pivovarskou budovu. Tam, na jediném místě v celém pivovarském areálu, byl klid. Neduněla muzika, nikdo nic nechtěl. Jen to sluníčko nás při tom rozhovoru pořádně rozpalovalo.

Pepino, jak se máte? Vypadáte hodně spokojeně.

(Pepino se nadechl a kýchl si.)

Děkuji za odpověď. Rozumím tomu, že se máte dobře?

Přesně tak; je sice teplo, ale nálada je tady výborná. A když muzikant tuší, že lidi jeho muzika baví, pak je to paráda.

Kdy vlastně vznikl Pepino band?

Letos to bude pět let. Začalo to, když jsme dostali od města nabídku, abychom v Kutné Hoře podpořili cestovní ruch, aby se v Hoře objevilo něco hezkého přes léto. Prostě lidovky, něco, co my, Češi, posloucháme. Byli jsme parta pěti lidí, pak zbyli čtyři, následovalo zmenšení počtu na tři. Nakonec jsem zůstal já a přišli tihle dva nováčci Jarda Pospíšil a Pavel Kruliš. Takhle nám to funguje rok a půl.

Na Kutnohorsku jste známým hudebníkem. Jak to vlastně s vámi hudebně bylo od mládí?

Na akordeon jsem se učil od sedmi, s kapelou jsem začal v patnácti a na akordeon jsem hrál v kapele půl roku a následně jsem chodil na soukromé hodiny na klavír. Ta první kapela, to byli ostřílení chlapi. Byl jsem vykulený, ale byla to skvělá vesnická parta, velká zkušenost.

Jak se ta parta jmenovala?

K poslechu a tanci hrají Kadlečkovi chlapci, ale oni říkali Kanci. Na Kutnohorsku známá kapela. Venkovské akce, hráli jsme lidovky, populární a taneční muziku, prostě spotřební žánr. Taky jsem rok hrál v bigbítu. No a v osmadvaceti jsem si dal lidovou konzervatoř s atypickým zaměřením na aranžování pro moderní taneční orchestry. Za totality jsem si pořídil piano za 65 tisíc korun, to tehdy byla cena nového auta. Jenže jsem byl do toho blázen, mohl jsem si totiž hrdě říci, že stejný nástroj, stejné piano mají Větrovec od Gotta, Václavík z Golemu.

A pak přišly předváděčky, že?

Přesně. Zhruba před jedenácti lety jsem dostal nabídku na takřka každodenní hraní pro lidi na předváděcích akcích. Pořadatelé mne oslovili a já každý den hrál v Liberci. Podmínkou byl akordeon. Jenže já za uplynulých třicet let hrál na akordeon dvakrát třikrát do roka. Hozenou rukavici jsem ale zvedl a nastoupil do kolotoče. Bylo mi líto říci na tuhle nabídku Ne. Tak jsem si koupil bezdrátovou aparaturu, mikrofony a začal jsem hrát. Ten akordeon se mi ale zaryl pod kůži tak, že nyní hraju i čtyřikrát týdně.

DVĚ TŘETINY současného Pepino bandu: spoluhráči Josefa Matury Jaroslav Pospíšil (na snímku vlevo) a Pavel Kruliš.

Chápu dobře, že jste profesionální hudebník?

Od roku 1990 jsem OSVČ, tedy osoba samostatně výdělečně činná. Posledních deset let se živím hlavně muzikou. K tomu dělám obchodní činnost. Říkám, že je to hlavně kvůli tomu, abych se přes den neflákal.

Dlouho jste měl také svoji kapelu.

Jo, přesně tak, třicet let to byla skupina Expres, v regionu docela známá. Před lety jsem se tohoto projektu vzdal.

Proč?

Stručně a opravdu upřímně řečeno: není mi dvacet a s kapelou trvaly akce delší čas. Takhle si to odehrajeme, vše jde tak nějak rychleji a máme klid.

Kolik vám je let?

Hádejte.

Něco přes pade.

Houby, osmapadesát. Teď mne napadá, že mi bude brzy šedesát. Hrůza!

Jak se tak v tomto věku cítíte?

Tu mne bolí, tu mne píchá. Ale přiznávám, že jsem se před lety po 24 letech šťastně rozvedl.

Proč šťastně?

No, už jsem zjistil, že to dál nevede. Nebyla v tom jiná ženská, prostě jsem po 24 letech manželství cítil, že už vše došlo tak daleko, že spolu nemůžeme dál žít.

Co následovalo?

Přišla Yveta, moje současná manželka. Víte, kdy jsme se brali?

Jak bych to mohl vědět?

7. 7. 2007.

To je fajn datum. Jaká je Yveta?

Má v Kutné Hoře kavárnu U Tří pávů. Ale hlavně je mojí manažerkou. Já nejsem počítačový typ, nebaví mne to, nevydržím u počítače. Ona je opak; telefonuje, mailuje, zajistí webové stránky. Je tedy nejen manažerka, ale i miláček; stará se o mě po všech stránkách. A hudbu má ráda, chodila do lidušky devět let na klavír.

Kavárna?

Jasně, známí nás do toho před rokem natlačili.

Jak natlačili?

Prostě měli řeči a tak dlouho do nás hučeli, až jsme se rozhodli otevřít.

Takže číšník?

I když teď tam na chvíli půjdu, nejsem číšník, nejsem pro to zrozen. Ale baví mne na tom to, že se za ten rok utvořila skupina věkově zkušených hudebníků, kteří k nám chodí a povídáme si. Prostě drbeme.

Nějaké cédéčko?

Před deseti lety vyšlo promo cédéčko lidovek na akustický akordeon. No a teď je asi z osmdesáti procent dokončeno cédéčko pro Šlágr TV.

Pepino band.

Pepino, zajímalo vás někdy něco jiného než hudba?

Od těch sedmi jsem hrál na akordeon. Takže vlastně hudba mne provází od raného dětství. Učitel hudebky mi ve třinácti říkal, že bych měl zkusit konzervatoř. Jenže tenhle umělecký obor byl rizikový, člověk musí myslet na zadní vrátka. Rodiče byli dělnického původu, a tak jsem zakotvil v oboru automechanik. Už v prvním ročníku mi ale bylo jasné, že auta opravovat nebudu. Že mne to táhne k hudbě. Než jsem se ale hudbou začal živit, uteklo hodně vody.

Co ta voda odnesla?

Za totality jsem od roku 1979 dělal v podniku Středočeské pekárny a cukrárny Kladno, vozil jsem ředitele. Pak jsem byl zásobovačem v agrochemickém podniku na Kutnohorsku. No a s bývalou manželkou jsme v Kutné Hoře měli tři restaurace. Jo a taky jsem měl vlastní autodopravu. S Fordem Transit jsem vozil lidi po Evropě, kterou jsem docela slušně projel křížem krážem. Nádherné chvíle. A do toho všeho jsem pořád hrál. Muzika v srdci byla a je pořád.

Mají muziku v srdci i potomci?

Z prvního manželství mám dva dospělé kluky 35 a 36 let. Ani jeden se hudebně nepotatil. Bohužel s nimi jen takzvaně mluvím. To víte, maminka jim řekla, že jsem lump, když jsem se rozvedl. Ale mám jedenáctiletého vnuka, ten je skvělý, bezvadný. Jsem prostě dědek.

Dědek, který se v 45 letech rozvedl, znovu se oženil a vypadá spokojeně.

Spokojeně nevypadá. Já spokojený jsem. Ale jednoduché to nebylo. Takzvaně druhý start pro mne znamenal, že jsem v pětačtyřiceti začínal od nuly. Díky výborným příbuzným, kteří nám v dobách krize pomohli, je to teď prostě skvělý čas. Bydlíme v Rašovicích u Uhlířských Janovic. A jsme spokojeni.

Řekněte mi na závěr něco o vašich parťácích z Pepino bandu.

Jaroušek Pospíšil, kytarista a zpěvák, slavil před pár dny šedesátku. Je to boží člověk, naprosto bezproblémový. Spolu jsme hráli někdy v letech 1990 až 1998. Začínali jsme jen ve dvou. Tehdy začínaly computery přicházet do naší branže. Když se provalilo, že Matura s Pospíšilem chtějí ve dvou hrát jako kapela, tak si většinou ťukali na čelo. Když to pak slyšeli, ťukat přestali. No a dneska tak hraje mnoho lidí. Jen ta technika pokročila neuvěřitelně kupředu. No a houslista Pavel Kruliš? Co tak k němu říci? Snad jen to, že s těmahle klukama je mi moc fajn. Tak ať nám to vydrží.

Heleďte se, tady na tom sluníčku je strašný vedro, pojďme si dát jedno orosený…

…a tak jsme šli a ještě chvíli si povídali. S Pepinem by si šlo povídat dlouho…

Josef PEPINO Matura

- Hudebník
- Hraje na V-akordeon (digitální klávesová harmonika se zvuky různých hudebních nástrojů)
- Zpívá
- S Jaroslavem Pospíšilem a Pavlem Krulišem hrají v trojici Pepino band
- Hrají především staročeské a staropražské písničky
- Dlouhá léta hrál v kapele Expres
- Bydlí v Rašovicích u Uhlířských Janovic
- Podruhé ženatý
- Z prvního manželství má dva dospělé syny, je dědečkem


Autor: Jiří Macek

25.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 13 400 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 13400 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Požadujeme: manuální zručnost, jedná se o fyzicky náročnou práci, spolehlivost, pečlivost, samostatnost, práce ve výškách., Místo výkonu práce: Lužec nad Vltavou., Kontakt: pí Dvořáková, životopisy zasílat e-mailem.. Pracoviště: Lužec s.r.o. - lužec nad vltavou (378), 277 06 Lužec nad Vltavou. Informace: Šárka Dvořáková, +420 724 977 293.

Informační technologie - Informační technologie Programátor 24 400 Kč

Vývojáři softwaru Vývojáři softwaru a multimédií. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24400 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: - tvorba responsivního designu, PHP,MSQL, HTML, CSS, JavaScript, Požadujeme: výborná znalost anglického jazyka, Kontakt: telefonicky po-pá 10:00-16:00, životopisy zasílejte e-mailem,. Pracoviště: Bohemian rhapsody s.r.o., Českolipská, č.p. 790, 276 01 Mělník 1. Informace: Marianna Zubanych, +420 608 184 244.

Zdravotnictví - Zdravotnictví Zdravotní sestra 27 000 Kč

Všeobecné sestry s osvědčením Všeobecné sestry s akreditací. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 27000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme: přesnost, ochotu, kreativitu, empatii, - Vhodné i pro pracující důchodového věku, Nabízíme: stravování, prémie, Kontakt: telefonicky 9:00-17:00, životopisy zasílejte e-mailem. Pracoviště: Domov seniorů vidim, poskytovatel sociálních služeb, 277 21 Liběchov. Informace: Milan Hrubeš, +420 315 695 025.

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 13 400 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedníci. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 13400 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Mělník, Kontakt: p. Prodan - životopisy zasílejte e-mailem.. Pracoviště: Ivprodstav - praha s.r.o. - mělník, 276 01 Mělník 1. Informace: Ivan Prodan, .


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Ke kauze H-system hodlá kraj přispět statisíci korun

Natáčení pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků v Kutné Hoře.
85

VIDEO: Sněhurka usnula v kapli Božího těla u chrámu sv. Barbory

Sirkou si v přírodě neškrtnete. Ani zapalovačem

Střední Čechy – Na omezení a zákazy, jejichž uplatňování je v době suchých veder logické a většinou plyne z aktivního používání zdravého rozumu, nicméně se je vyplatí připomínat, upozorňují středočeští hasiči. Pravidla pro činnost v přírodě se v celém kraji zpřísňují od nedělní šesté hodiny ranní, kdy po krátkodobé pauze opět začne až do odvolání platit výstraha Českého hydrometeorologického ústavu na zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požárů.

Kraj poučí radnice o ochraně před útočníkem

Střední Čechy – Sérii školení v rámci informační a vzdělávací kampaně na ochranu takzvaných měkkých cílů chystá kraj na období od září do listopadu. Měkkými cíli se rozumí místa s běžným režimem provozu a bez zvláštní ochrany, kde se shromažďuje větší počet lidí – od nádraží a veřejných budov (včetně škol a úřadů) přes nákupní centra či tržiště až třeba po sportovní nebo větší kulturní akce. „Cílem“ by se mohla vstát v případě útoku – ať už by se na ně zaměřili teroristé, nebo by tam začala řádit vyšinutá osoba s násilnickým chováním. Chyná kampaň má ukázat, jak se podobně vypjatým momentům vyhnout.

Surovec s kočárkem a 17 ukradených kol za měsíc: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 17. srpna 2018.

Divocí koně, zubři a pratuři mají u Milovic o třetinu větší pastvinu

Milovice – Dobrá zpráva! Velká pastvina v rezervaci velkých kopytníků u Milovic se podstatně zvětšila. A to hned o celou třetinu. Z dosavadních 160 hektarů se teď mohou divocí koně, zubři a pratuři prohánět po 240 hektarech někdejšího vojenského prostoru. Ten do roku 1991 devastovala vojenská technika okupační armády Sovětského svazu, která se u Milovic usadila po událostech roku 1968.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT