Mohl bys nám na úvod říct pár slov o vašich začátcích?
Od dětství jsem poslouchal beatovou muziku. Pak jsem uslyšel první malou desku skupiny KTO a stal jsem se otrokem country potažmo bluegrassu. K Poutníků jsem se dostal po jednom jejich koncertu, kdy s nimi končil stávající basista. A protože jsme se znali z různých hudebních soutěží, slovo dalo slovo a jsem v Poutnících už 26 let.

Co pokládáš za váš největší dosavadní úspěch?
Poutníci zažili jak skvělé okamžiky, tak i propadáky, jak to tak chodí. Nejvíce si vážím toho, že kapela stále hraje, že oslovuje lidi a že má dost sil hrát ještě dál.

Vydali jste další CD, kolikáté je to v pořadí a čím se liší od těch předchozích? Jak jste s ním spokojeni?
CD s názvem Poutníci 2006, jak je patrno dle názvu, vyšlo v roce 2006 a je dvanácté v pořadí. Od těch předchozích se liší tím že jsme si ho vydali sami ve vlastním nákladu.Také je odlišné v tom že na něm spolupracujeme s textaři s kterými jsme před tím nepracovali. Jsou to Milan Jablonský, Tomáš Choura a Karel Plotěný. Spolu s dalším již osvědčeným poutnickým textařem Josefem Prudilem a mou maličkostí, vznikly celkem solidní a zajímavé texty. Hudbu k většině jsem si napsal sám až na 2 převzaté melodie od velikána americké country Krise Kristoffersona.Co se týče spokojenosti, patří tento nosič podle mě k těm lepším poutnickým, takže jsem spokojen. Ale spokojenost to je vždy cesta do pekel.

Jaké jsou vaše plány do nejbližší budoucnosti?
Letos se budeme věnovat hlavně koncertování a zkoušíme se uchytit v Polsku a na Slovensku. Jak to vyjde to se pozná během sezóny. V březnu chystám také větší koncert ke svým padesátinám na kterém si kromě současných Poutníků zahraje i většina těch bývalých v čele s Robertem Křesťanem našim bývalým lídrem.

Co bys vzkázal čtenářům na závěr?
Ať zůstanou věrní folku, country a bluegrassu a Poutníkům. Pravdou je, že diváků kromě letních festivalů ubývá. Takže posluchači neseďte doma u různých reality show a vyjděte za kulturou ze svého obýváku.