Na Pustém vrchu, kde se odehrával Štorchův román Minehava, se v sobotu po poledni proháněly děti. Lobečské muzeum Eduarda Štorcha pro ně totiž na ukončení letošní sezóny přichystalo akci, při níž se mohly vrátit v čase zpátky do pravěku.

V poli pátraly po pazourcích, které tehdejším obyvatelé lobečského návrší používali při každodenních činnostech včetně lovu zvěře.

S nápadem uspořádat sběr pazourků přišla původkyně Štorchova muzea Jana Vejvodová. „Pazourky k Eduardu Štorchovi nesmazatelně patří a v této lokalitě jich spoustu nalezl. A je vidět, že jich zem ještě mnoho skrývá, protože děti jich během chvilky několik objevily,“ řekla Vejvodová a dodala, že před zahájením sběru do pole několik dříve nalezených pazourků rozhodili, aby malí archeologové nebyli zklamaní. To ale zřejmě ani nemuseli. Děti objevily i mnoho jiných opracovaných křemenů.

Radost z akce, která připomněla slavného spisovatele odpočívajícího na lobečském hřbitově, měl i starosta vesnice Jaromír Šimonek. Na Pustý vrch s ním vyrazila jeho dvě vnoučata, Ondra a Karolínka.

„Je to první akce po stopách Eduarda Štorcha, což mě velmi těší, protože to byl můj prastrýc, na něhož si dobře pamatuji. Zároveň jsem rád, že se věc kolem pana spisovatele pohnula a dostává se opět na světlo,“ připomněl starosta obce a poznamenal, že jako malý kluk na polích kolem Lobče sám po pazourcích pátral.

Ze sbírání pravěkých nástrojů by se podle Šimonka mohla stát každoroční tradice. „Příští rok bychom akci mohli uspořádat v jiném termínu. Ideálnější je doba, když se orají pole, než když už je zaseto,“ vysvětlil Jaromír Šimonek, jehož rodině dokonce po Eduardu Štorchovi zůstala sbírka pazourků, které v okolí Lobče vypátral. Ty si nyní mohou prohlédnout návštěvníci Štorchova muzea, kam je Šimonkovi věnovali.

Větší sbírku pazourků otec Lovců mamutů věnoval muzeu v Hořicích, do kraje, odkud pocházel. „Byla to rozsáhlejší sbírka, pečlivě roztříděná a popsaná,“ doplnil Šimonek.

Malí hledači opracovaných kamínků se těšili na vyhlášení nejlepšího úlovku, které se uskutečnilo před sokolovnou. „Vítězem je úplně každý, protože všichni našli nějaký ten pazourek nebo úlomky keramiky. Opravdu pěkný pazourek ale objevil místní grafik Radomír Michoin,“ prozradila Jana Vejvodová. Každý sběrač dostal sadu voskovek a usměvavého dinosauříka. Absolutní vítěz si navíc odnesl nové vydání knihy Kdo byl Eduard Štorch, která je v muzeu k zakoupení.

Kluky a holky čekala kromě sběru pazourků v muzeu a u sokolovny i jiná zábava. „Přichystali jsme pro ně soutěže a nějaké tvoření, aby se nenudili. Netušili jsme, že budou ze sběru pazourků tak nadšení,“ uvedla průvodkyně muzea.

V muzeu se děti podepisovaly pravěkými podpisy, vyráběly náhrdelníky a náramky z netradičních materiálů a u sokolovny se mohly trefovat do mamuta, vybarvit pračlověka nebo sestřelovat plechovky s pravěkými zvířaty.

Muzeum Eduarda Štorcha v Lobči je možné navštívit i mimo sezónu. Minimální počet návštěvníků pro objednání je deset.