Vernisáž zahájil svými verši básník Jakub Křelina a úvodní slovo pronesl starosta Mělníka Ctirad Mikeš, který se netajil obdivem k vystaveným obrazům. Ředitel mělnického archivu Dalibor Státník pronesl, že tak originální díla v Mělníku ještě nikdy nebyla. Sám autor říká, že název magický ornamentalismus je zvolen záměrně tak, aby vystihoval nejen jeho věcnou a vizuální stránku, ale také duchovní a filozofický rozměr.

Díky studiu historie, židovsko-křesťanské mystiky, slovanského kulturního dědictví a evropské esoterické tradice vkládá do své tvorby něco nového, krásného, tajemného, něco, co má v sobě mytologický příběh. Jeho dílo je spojené s moderním tiskem, využitím exkluzivních materiálů, i poctivou tradicí českého řemesla.

„Malování máme v rodině, můj prastrýček, kterému je 93 let, je malíř, ale to vlastně nebyla prapůvodní příčina mojí tvorby. Líbila se mi moje spolužačka a já jsem ji chtěl obrázky oslnit, a tak jsem se vlastně dostal k tomu zlatu a květům, k něčemu, co by mohlo zaujmout. A pak samozřejmě mě vedlo nějaké vnitřní hnutí. Poté jsem se inspiroval především Gustavem Klimtem a Alfonsem Muchou, který ve své tvorbě ornamenty používal. A to mě vlastně nakoplo,“ prozrazuje Jan Hachran.

„Technika mojí tvorby je založená na sítotisku. Obrázek se rozdělí na jednotlivé barvy a každá barva se natiskne zvlášť. Obrázek se postupně skládá. Já navíc jako podklad používám zlatou fólii, která je nalepená na kartonu. Na to se tisknou barvy, a kde žádnou nedáte, tam prosvítá ta zlatá. Já mám zlato rád,“ dodává mladý autor, budoucí lékař.

V Mělníku je to autorova 80. výstava, vystavuje pět let. Studuje posledním rokem medicínu v Praze, a přesto si nachází čas na výtvarnou tvorbu. „Mojí velkou výhodou je asi moje paměť, což je na medicíně důležité, nemusím se tedy učit na zkoušky tak dlouho a zbývá mi čas i na tvorbu. Studuji posledním rokem, a pokud mi to vyjde, nastoupím do nemocnice v Ústí nad Labem a dál bych se chtěl věnovat kardiologii,“ dodává mladý výtvarník.

Výstava Jana Hachrana, která je prodejní výstavou, potrvá v okresním archivu do 1. června a rozhodně stojí za zhlédnutí.