Předchozí
1 z 6
Další

Láska k výtvarnictví provází Irenu Wenkeovou již od dětství

Irena Wenkeová je již 12 let vedoucí výtvarného oboru na Základní umělecké škole (ZUŠ) v Mělníku, kde se s vitalitou a trpělivostí věnuje všem svým talentovaným studentům, a to i těm dospělým. Láska k tomuto oboru ji pohltila již v dětském věku a do těchto dnů stále trvá. „Vystudovala jsem Střední umělecko – průmyslovou školu. Studium mě nadchlo, tak jsem se rozhodla, že budu výtvarnice. Jelikož je ale velmi těžké uživit se jenom „kumštem“, musela jsem hledat další cesty,“ vzpomíná.

Irena Wenkeová

Ty vedly na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde kromě výtvarné výchovy vystudovala také ruštinu. „Vybrala bych si místo ruštiny matematiku, kterou miluji, ale jelikož jsem přišla z umělecké školy, tak jsem ji studovat nemohla,“ vypráví. Po úspěšném dokončení vysoké školy nastoupila Irena Wenkeová jako učitelka na ZŠ ve Veltrusech, poté strávila 20 let na mělnické ZŠ Jaroslava Seiferta, další cesta pak vedla na školský úřad a posléze na Českou školní inspekci.

Irena Wenkeová

V době, kdy pracovala jako zástupkyně ředitele na ZŠ Jindřicha Matiegky, však přišla nabídka, která se neodmítá. „Jednoho dne jsem potkala pana ředitele mělnické ZUŠ a on mi nabídl, jestli bych nechtěla pracovat tam. Samozřejmě jsem souhlasila, a tak jsem se dostala na místo, kam jsem vlastně celý život obloukem směřovala,“ nadšeně vysvětluje.

Irena Wenkeová

Jak sama říká, v rámci své práce nachází velké naplnění. „Máme zde některé studenty, kteří nastoupili v 6 letech, nyní jim je 18 nebo 19, a stále k nám chodí. Ti, které připravuji na přijímací zkoušky na střední a vysoké školy, mají naštěstí stoprocentní úspěšnost, za což jsem moc ráda,“ dokazuje kvalitu své výuky.

Irena Wenkeová

Výtvarné umění studentů mělnické ZUŠ může často vidět i veřejnost. Tamní výtvory jsou totiž pravidelně vystavovány v Masarykově kulturním domě a také v muzeu. Často pak zdobily i budovu mělnické radnice.

Irena Wenkeová

Přestože Irena Wenkeová výtvarnictví miluje, snaží se svým svěřencům předat i další věci. „Učím je hlavně vzájemnou toleranci a ohleduplnost. Bohudík se to daří. Nechci zažít to, aby se tu děti urážely. Naštěstí se to neděje a naopak si pomáhají,“ těší ji. Výtvarné aktivity zabírají Ireně Wenkeové většinu času, přesto si ale najde chvíli i na jiné koníčky. „Velmi ráda chodím na houby a také hraji s přáteli karty – většinou kanastu,“ prozrazuje na závěr.

Irena Wenkeová