Z analýzy vzdělávacího systému vyplývá, že za vysoký počet odkladů může kromě jiného rovněž zastaralý koncept posuzování školní zralosti.

Jak ale říká analytička Informačního centra o vzdělávání EDUin Kateřina Lánská, hlavním důvodem vysokého počtu odkladů školní docházky je podle všeho nedůvěra rodičů ve školský systém.

ČR se dlouhodobě potýká s vysokým procentem odkladů. Co může být příčinou?
Rodiče mají obavu, že když pošlou čerstvě šestileté dítě, nebo dítě, které se ještě třeba nedokáže delší dobu soustředit na jednu činnost a je hravé, do školy, budou na něj kladeny nepřiměřené nároky. Podobně se na to pak dívají i odborníci v poradenských zařízeních.

Odkladů školní docházky je příliš:

| Video: Youtube

U nás totiž přetrvává představa, že s nástupem do základní školy by měly najednou všechny děti zvládat to samé, stejně rychle. A každé dítě, které z toho vybočuje, bude ve škole zákonitě zaostávat.

Rodiče pak pochopitelně chtějí pro svoje děti získat čas. V situaci, kdy může být až pětina nebo i čtvrtina dětí v ročníku skutečně o rok starší, je tento postoj pochopitelný. Navíc ne všude skutečně dají dětem například čas na adaptaci na nové prostředí.

Může tento problém řešit povinné předškolní vzdělávání pětiletých dětí?
Povinné vzdělávání pětiletých máme zavedeno od roku 2017 a na počet odkladů školní docházky to nemělo žádný vliv.

Děti čtou už ve školce:

Pokud jde o podporu dětí v předškolním období, například u dětí ohrožených nebo zatížených sociálním znevýhodněním, tak s těmi a s jejich rodinami je třeba začít pracovat již mnohem dřív než jeden rok před školou.

Třeba Ústecký kraj patří k regionům s vysokým počtem vyloučených lokalit i sociálně slabších obyvatel. Může to být jeden z důvodů?
Počty odkladů se liší regionálně, a to i v rámci kraje na úrovni mikroregionu. Míra sociálního vyloučení v dané lokalitě je určitě jedním z faktorů, které mohou počet odkladů ovlivnit.

Stejně tak to je také ale třeba rozdílná praxe jednotlivých poraden, které nemají jednotnou metodiku na posuzovaní školní připravenosti. Navíc řada rodin žijících v sociálním vyloučení ani poradnu se svým dítětem nenavštíví, důvodem může být lokální nedostupnost nebo i přetíženost samotných poraden.

Některé školy řeší tuto problematiku nultými ročníky. Jsou přínosem?
Pro děti, které mají odklad z oprávněných důvodů, mohou být přípravné třídy přínosem, pokud se skutečně zaměřují na individualizovanou podporu dětí.

Pedagogové logopedické vady sami nezvládnou, varují kliničtí logopedové:

Na druhou stranu je tu i riziko segregace, pokud jsou totiž přípravné třídy zřizovány u škol, kam jsou pak v dané lokalitě směřovány děti ohrožené sociálním vyloučením. Tato praxe byla dříve poměrně obvyklá například u takzvaných praktických škol.

Setkáváme se i s případy, kdy si rodiče chtějí ulehčit svoji situaci a úmyslně požádají o odklad, i když není potřeba. Jak toto řešit?
Řešení je zmírnit tlak na přechodu mezi mateřskou a základní školou, a především pak zmírnit tlak na výkon na prvním stupni základní školy.

Epidemie odkladů. Rodiče hlásí děti do školy později, aby byly úspěšnější:

Posílit na 1. stupni personální podporu ve školách - asistenti pedagoga, sociální pedagog, speciální pedagog, apod. a změnit také přístup k hodnocení. Zaměřit se na formativní hodnocení, které sleduje pokroky v učení dítěte a nezaměřuje se primárně na chyby.

Spádová turistika související s výběrem škol je u nás velmi rozšířená. Jak ji řešit?
Ano je. Souvisí to s rozdílnou kvalitou základních škol a se snahou rodičů, především těch ze střední třídy, zajistit svým dětem kvalitní vzdělání.

Naším cílem by proto mělo být, aby na takové kvalitní vzdělání a bezpečné školní prostředí dosáhly všechny děti, tím by přirozeně poklesla i frekvence spádového turismu.