Přesně 282 dnů. Tak dlouho museli žáci základních i středních škol bojovat s výukou na dálku. Za obrazovkami počítačů, tabletů i telefonů však děti zůstávaly mnohem déle. Omezený pohyb ve dne, uzavřená sportoviště a další volnočasová vyžití jim totiž moc prostoru nedávaly. A tak si dlouho chvíli zkracovaly sledováním televize či tabletu, hraním počítačových her nebo brouzdáním po internetu. Často touto zábavou strávily více než 12 hodin denně.

Přemíra chytrých technologií, navíc v nejrůznějších polohách a v bezprostřední blízkostí očí, mohla za problémy se zrakem. Do ordinace lékařů čím dal častěji přicházely děti v doprovodu rodičů, nejčastěji s bolestmi hlavy, pálením očí či zhoršujícím se zaostřováním vzdálených předmětů.

Martin Slaný
je odborný oční garant optik Fokus

Realita může být ovšem mnohem horší. Ne všichni rodiče totiž s podobnými problémy navštívili odborníka. Většina z nich, nejen kvůli lockdownům a zavřeným ordinacím, ale také kvůli samotnému faktu, že jde jen o chvilkové trápení, vyřešila situaci po svém. Nejčastěji v lékárně nákupem očních kapek, popřípadě vůbec. Už teď se ale ví, že vliv pandemie koronaviru bude mít na zrak, a to nejen u dětí, dalekosáhlé dopady. A tak řada optometristů i oftalmologů bije na poplach.

Odrazit by se pandemie covid-19 mohla zejména na epidemii krátkozrakosti. Již v roce 2020 tvořila krátkozrakost neboli myopie polovinu případů všech zrakových vad. Předpovědi ale uvádějí, že o 30 let později už to bude děsivých 85 %. Vliv na to má nejen usilovná práce na blízko, ať už na počítači, telefonu ale i tabletu, ale také čas, který trávíme uvnitř budov. A že ho během covidu bylo až až. Právě nedostatek přímého slunečního světla snižuje tvorbu dopaminu, což oči nutí postupně se přizpůsobovat novým podmínkám. Oči se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhají, ale obětují za to ostrost vidění do dálky.

Myopie se v dětské populaci nachází jen u 1 procenta dětí do pěti let. Čím jsou ale starší, tím počet případů krátkozrakosti rapidně narůstá. Do 15 let už na ni trpí 15 procent dětí. O moc lépe na tom nejsou ani děti v předškolním věku. V Česku má nezjištěnou oční vadu každé dvanácté dítě ve věku čtyř let.

Za alarmující skutečnost nemůže pouze pandemie, ale také podceňování pravidelných preventivních prohlídek. Ty dokážou odhalit nejen klasické oční poruchy, ale také vady, které dítě ani dospělý nemusí při běžných činnostech registrovat. Včasnou diagnostikou je přitom možné v některých případech nárůst krátkozrakosti zpomalit, stabilizovat nebo dokonce úplně eliminovat.

Menší děti většinou nic podezřelého nepoznají. Rodiče ale mohou zachytit hned několik varovných signálů. U dětí předškolního věku jde především o nápadné mrkání, zakopávání o nábytek a předměty, nezájem o kreslení či hraní si v okolí. Později, když již umí komunikovat, si stěžují především na bolesti hlavy či námahu při pohledu do blízka nebo do dálky. 

close info Zdroj: Deník zoom_in Nutné je dohlížet zejména na to, zda se příliš nenaklání na jednu či druhou stranu, případně nesledují text bokem. Toto nápadné chování nejčastěji souvisí s formami úhlové odchylky při pohledu oběma očima. Dítě totiž samo nezhodnotí, jak vidí, protože nemá žádné srovnání.

Co bych si tedy opravdu přál? Aby rodiče nepodceňovali návštěvy preventivních kontrol. Důležitá není prohlídka jen v jednom a ve třetím roce života, ale také při nástupu do školy a následně v pubertě. V té době totiž jedinec prochází rychlým vývinem a je třeba zkontrolovat výskyt krátkozrakosti související s růstem oka a námahou při pohledu do blízka.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.