Premiér Petr Fiala prožil v pátek svoji kontinentální chvíli slávy. Hezky to vystihla fotografie z Litomyšle, na níž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová běží do otevřené Fialovy náruče. Oba přitom kryjí deštníky s logem českého předsednictví. V tom vidím nejsilnější poselství příštích šesti měsíců.

Vše, o čem se povedou rozhovory, by se mělo nést v duchu jednoty a společného postupu. Nejde jen o zdůrazňování sdílených evropských hodnot. Vytyčenou linii ve vztahu k Putinově Rusku je nutné naplnit skutky. Unijní státy by se kupříkladu měly podělit o zbrojní plány, výrobu a vzájemnou zastupitelnost. Nemá smysl budovat 27 armád se všemi druhy vojsk. Zbrojní vývoj a výroba by se v evropských členských státech NATO měly koordinovat a mířit k celounijní obraně, pochopitelně s americkým vyztužením. Totéž se týká zásobování plynem a dalšími surovinami. Tržní mantry je třeba odložit, neboť v krizových letech musí nastoupit energetická solidarita.

Miloš Zeman v Partii TV Prima po dlouhé době vystoupil jako rozvážná hlava státu. Přes mnoho výhrad jmenoval Vladimíra Balaše ministrem školství, aby nenarušil české předsednictví a neztížil Fialovu pozici. Chystá si rudolfinský proslov, v němž chce zdůraznit, že není žádná Evropská unie a my, neboť to jedno jest. A navíc přidal i rozumný seznam kroků, které by vláda měla učinit v boji se zdražováním plynu a elektřiny. Počínaje sociálním energetickým tarifem přes odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje a konče progresivním zdaněním či vrácením daně z příjmu na původní úroveň. Tím by státní příjmy byly saturovány.

Až tak daleko ze své „pravicové ideové pasti“ vláda nevystoupí, ale slibné je, že premiér i ministr financí Stanjura zvažují zdanění rostoucích zisků energetického sektoru. Vykoupení minoritních akcionářů ČEZ by bylo zdlouhavé, právně komplikované a hlavně drahé. Naopak uvalení daně by se dalo stihnout do konce roku a výnos by ministři mohli okamžitě nasměrovat k nejohroženější části populace.