Titulky článků po napadení sestry v nymburské nemocnici, které se vyrojily ve středu 12. května dopoledne, vybízely číst dál kvůli tomu, zda náhodou nešlo o terorismus, případně o čin duševně vyšinutého jedince rozhodnutého bezhlavě zabíjet a ubližovat. Tedy například, zda nejde o útok analogický tomu z ostravské nemocnice před rokem a půl.

Nešlo o takový útok. Pravda, útočník z nymburské nemocnice také nebude psychicky stabilizovaným jedincem, ale typově se jednalo o zcela jinou agresi. Nebýt napadené sestry ve vážném stavu s tržnou ranou, chtělo by se skoro říci: "Zaplaťpánbůh." V našem případě se jednalo o sprostý a promyšlený útok zkušeného kriminálníka, spáchaný chladnokrevně.

Šéfredaktor Miroslav S. Jilemnický.
GLOSA: Sláva zachráncům hořečků nahořklých

To pochopitelně nijak nesnižuje jeho nebezpečnost, ale ve srovnání s promyšleným terorem organizované skupiny, nebo v afektu útočícího šílence to vnímá veřejnost jako trochu menší zlo. Samozřejmě se nabízí otázka, zda šlo podobné situaci zabránit. Z pohledu recidivisty a násilníka, kterému nikdo do hlavy nevidí, asi ne.

Šéfredaktor Miroslav S. Jilemnický.
GLOSA: Vězení za pokus umučit psy?

Z pohledu zabezpečení nemocnice lze také vyčítat máloco. Vchodové dveře do pavilónů byly zamčené a to, že v tropickém večeru bylo otevřené okno v přízemí, se dá pochopit. Přesto nemocnice bezpečnostní opatření okamžitě zpřísnila. Na tahu je teď soud, který by vzhledem k minulosti útočníka, zjištěným důkazům a způsobu útoku měl zvažovat trest na samé horní hranici možné sazby.