Tato hudba se zcela výstižně popisují jednoduše jako tuc – tuc. Rytmický hluk pak „oblažoval“ všechny v širokém okolí. Dnem i nocí. Od pátku do pondělí. Nonstop.

Nikdo v téhle zemi nemá sílu a především vůli takové příkoří páchané na druhých přerušit. Policisté situaci kontrolovali a podle nich nedošlo k porušení zákonů. Pár lidí načapali za volantem s hladinkou, pár jich bylo zhulených. Proti počínání organizátorů se ohradilo podáním trestního oznámení šestnáct lidí. Hluk a znečištění půdy se tak bude řešit i později. To ale bezpochyby nezmírní trauma, které mají místní za sebou.

Jak hlasitá produkce byla, mohu potvrdit sám. Shodou okolností jsem právě tento víkend, kdy se v Hlaváčkově Lhotě svíjeli v tanečních kreacích příznivci techna, končil dovolenou a trávil čas v místě vzdáleném vzdušnou čarou přes patnáct kilometrů. I tam bylo tuc tuc slyšet. Dost zřetelně na to, abych zalitoval chudáky z okolí Hlaváčkovy Lhoty, kteří museli chtě nechtě bdít.

Také jsem byl mladý, také jsem se v rámci tehdejších možností choval jako rebel. Na tu dobu prožitou v dobách totality nevzpomínám jako na superobdobí. Svobodu mám rád, ale slovo demokracie nevnímám jen jako pojem, který znamená, že si každý může dělat, co chce. Nejen proto, ale třeba i kvůli tomu, že stále není zažehnána hrozba covidu-19.

A i když je Benešovsko na tom v počtu nakažených docela dobře, nikde není napsáno, že to tak zůstane i po Hlaváčkově Lhotě. Na party se totiž nesjeli jen lidé z Benešovska. Dorazili také ti, kteří žijí v hůř zasažených oblastech. A zpravidla to tak bývá, že na tyto akce míří i lidé ze zahraničí. Bude proto zajímavé sledovat statistiky hygieniků, jestli bude mít na covid vliv nově i techno.