Víkendová akce Ochutnej Evropu navštívila na své předposlední zastávce Mělník. Při té příležitosti mě napadla otázka, zda byla myšlenka a realizace mezinárodního gastro festivalu dotažena do konce.

V době, kdy nejen evropské, ale i světové pokrmy číhají na kolemjdoucí na každém rohu a majitelé restaurací se předhánějí, kdo z nich nabídne větší specialitu, není podle mého názoru pro návštěvníky gastro festivalu francouzská makronka nebo maďarská klobása žádným překvapením.

A takováto atmosféra dýchala i ve městě vína. Lidé možná obhlédli stánek s finskými pokrmy, jenž ale nabízel spíše doplňky stravy než ochutnávku tradičního jídla, a tak se největší fronta tvořila u známých langošů, které nebyly úplně součástí gastro přehlídky.

Zástupci stánků označených vlajkami zemí Evropské unie mohli být po devíti předchozích zastávkách unavení, přesto se domnívám – a to jsem nadšenec food festivalů – že stánky byly ochuzené.

Tradiční pokrmy cizích zemí lidé většinou znají, minimálně těch, jež se dají počítat mezi kulinářské velmoci. Zajímavé by proto bylo ochutnat něco z kuchyní zemí, nacházejících se spíše na periferii kuchařské mapy. Akce však v tomto směru úplně atraktivní nebyla. Zaujmout snad mohly jen nakládané ryby ve stánku reprezentujícím Nizozemsko. Jídlo bylo navíc dost často nahrazeno ochutnávkou tamních vín.

Ve finále nebyly pokrmy tím hlavním, o co šlo. Základním smyslem akce, kterou pořádal Středočeský kraj ve spolupráci se svými partnery, byla propagace našeho předsednictví v Evropské unii a projektů, které byly díky penězům z Bruselu realizovány. To je samo o sobě skvělé, ještě skvělejší by ale bylo, kdyby se příště zapracovalo i na programu, který celou akci prezentuje.