První tři laboratorně potvrzená onemocnění Covid-19 na našem území potvrdila naši účast v pelotonu světové pandemie 1. 3. 2020. Od té doby surfujeme na jednotlivých vlnách, které přinášejí na svých vrcholech přeplněné nemocnice, ekonomické turbulence a strádání nemocných. On-line sledujeme vývoj nových vakcín, antivirotik, klinických postupů, ale i vývoj epidemiologického rámce, který je složitým souběhem populačních změn v promořenosti a proočkovanosti a mutací a chování viru.

Aleksi Šedo
je přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.

Můžeme nalézt solidní statistická data, slušné informace o biomedicínských souvislostech včetně férově přiznávaného tápání vědců v novém poli, které stále není dostatečně probádané, a proto se nelze vyhnout omylům tím, že sáhneme po správné učebnici v knihovně.

Nejsme-li profesionály v tom kterém oboru, doléhá k nám jeho mediální obraz. Jeho jednotlivé součásti záleží na tom, kdo jej vytváří a co tím sleduje. Z nejrůznějších zdrojů se tak dozvídáme i spoustu evidentních hloupostí. Tu v dobré víře, jindy účelově trolených, ohánějících se potřebou „svobodné diskuse“, které se s reálnou vědeckou argumentací vyrovnávají haškovským „za prvé jsem to nečetl a za druhé je to pitomost“.

A jako se najdou lidé, kteří potřebují vyrazit na hřebenovou túru v kraťasech a sandálech, do lavinového pole na sáňkách, na Pravčickou bránu uprostřed požáru a v Krkonošském národním parku si zatopit turistickým značením, tak tu jsou ti, co z Vysoké školy života vědí, jak funguji vakcíny, co je a co není epidemie či pandemie. A asi si ne úplně uvědomují, že i v současné letní „vlnce“ už začíná umírat na covid mezi 10–20 nemocnými denně.

Vědci bádají nad principy, lékaři léčí jednotlivé pacienty, my občané si povídáme na netu či u piva, ale naši političtí reprezentanti musí uřídit společnost k její prosperitě. Tedy, alespoň by měli, že… Nemají to snadné, už Egypťan Sinuhet říkal, že o zítřku předem nikdo nic neví. Od schopného manažera a kompetentního lídra ovšem čekáme víc než jen rezignaci a doufání, že to nějak dopadne. Proto působí trochu zvláštně ujišťování „nebudeme nic nařizovat, budeme jen doporučovat“.

close info Zdroj: Deník zoom_in Dosavadní zkušenosti s nadúmrtím, kolapsem nemocnic, nemocností v rámci kritické infrastruktury a fungováním společnosti během epidemie umožňují anticipovat různé alternativy a navrhnout jim odpovídající zdůvodnitelná řešení. A ve společnosti se namísto chaosu ve vleku událostí předem domluvit „co se stane, když se stane A, nebo když se stane B“. Nebo si narovinu říci, že fakt nebudeme nikomu zakazovat dělat ohniště v suchém lese, jen mu to doporučíme.

Pak bychom si mohli se Stoletým staříkem říci: „Všechno je tak, jak je, a bude tak, jak bude.“ Stoletý stařík ovšem vylezl z okna a zmizel, což od politiků asi očekávat nemůžeme.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.