Co se týká covidu, všichni jsou poměrně překvapení. Těžko se to chápe. Že situace s covidem na podzim bude nejspíše horší, říkala část odborníků už na jaře. Souběh s ostatními sezónními chorobami se tak nějak předpokládal. Většina lidí tak může doufat, že k nim covid přijde až v momentě, kdy se budou používat testy ze slin a nebudou muset podstoupit nepříjemný test.

Na sociálních sítích vře velká debata o tom, zda za to celé vlastně nemůžou lidé, kteří vyrazili na dovolené, do restaurací, barů a podobně. Je to poměrně odvážné tvrzení; ne ani epidemiologicky, tomu nerozumím, ale jen tak obecně lidsky. Nevím, v jakém bunkru dlouhodobě žijí lidé, kteří by uzavřeli hranice a nevycházeli ze svých bytů a domů, ale z vlastní zkušenosti se dá usoudit, že když bylo vše zavřené ty čtyři měsíce na jaře, tak to bylo psychicky poměrně vyčerpávající.

V momentě, kdy se celé prázdniny strašilo tím, jak se zacovidujeme na podzim, je tak poměrně logické, že si lidé chtěli ten nádech svobody užít, než případně jestli opět skončíme doma. Ekonomické dopady se podle odborníků teprve začnou objevovat dá se tak celkem logicky očekávat, že se situace celkově ještě zhorší, než se začne zlepšovat.

Chtělo by to od vlády více pozitivních zpráv, než jenom chrlit čísla pozitivních ani ne nemocných, ale pozitivních. Zdůrazňovat, na kolik procent je využita kapacita JIP, že to dobře zvládáme a podobně. Ne abychom vir bagatelizovali. Ale proto, abychom se z toho nezbláznili.

Koronavirus totiž, jak se zdá, už nikdy stoprocentně nezmizí. Duševní pohoda, na druhou stranu, zmizet může snadno.