Dávat pozor je v silničním provozu je nutné všude a nepřetržitě. Přece jen jsou však lokality, kde je na místě ještě zbystřit. Ukazuje to vyhodnocení dopravních nehod, jejichž počty dlouhodobě stoupají v celé republice. Během posledních deseti let policie eviduje nárůst vyčíslený na 41 procento. V roce 2011 bylo ve středních Čechách zaznamenáno 9,9 tisíce nehod, loni 13,9 tisíce: přesně 13 948.

Vyšší riziko v každém okrese

Kde se v kraji nejvíc bourá? Konkrétní místa lze poměrně přesně pojmenovat, připomněla Terezie Poláková z agentury AMI Communications souhrn připravený na základě dat CDV pro Generali Českou pojišťovnu. „Zbystřete například u Mělníka u nepřehledného horizontu na konci Vehlovic ve směru na Liběchov, v Libiši u železničního přejezdu Na Staré štaci. U Mladé Boleslavi je rizikové okolí dálničního exitu 44, v Kolíně se často bourá u kruhového objezdu u průmyslové zóny s místní automobilkou, v Kutné Hoře zase na Masarykově ulici u divadla,“ varuje Poláková.

Jízdné. Ilustrační foto.
Kampaň má cestující přesvědčovat, jak na zdražení jízdného vydělají

A přidává výčet dalších míst, kde se mít na pozoru: „Na Benešovsku hrozí nehody v zákrutách D1, ale i na příjezdu do Benešova od Dlouhého Pole – tedy od Vlašimi. V Příbrami se často řeší nehody na Březových Horách u autobusových zastávek rozcestí Zdaboř. V centru Berouna si dejte pozor na Plzeňské v okolí Kulturního domu Plzeňka, v centru Kladna zase na ulici Petra Bezruče u obchodního domu Central. Zrádná je také rovinka na Rakovnicku z východní strany obce Hořesedly.“

Na svých trasách si ale dlouhodobě riziková místa s vyšším počtem nehod může vyhledat každý. Kde si dávat větší pozor, ukazuje mapka na webové adrese nehody.cdv.cz. Při jízdách na větší vzdálenosti, třeba v rámci prázdninově-dovolenkového cestování za odpočinkem, se vyplatí dávat obzvlášť velký pozor zejména pozor zejména v Brně, Plzni a Zlíně, připomněla Poláková. „Tato města v minulém roce měla podle Indexu bezpečnosti silnic Generali České pojišťovny nejnebezpečnější komunikace ze všech krajských měst,“ vysvětlila.

Obavy z dálnic čísla nepotvrzují

Pokud někteří řidiči mají obavy z jízdy po dálnici, jde o pocit, který čísla nepotvrzují. Většina rizikových míst leží na silnicích s jedním pruhem pro každý směr jízdy. Ředitel divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV Pavel Havránek nabízí vysvětlení: „Dálnice jsou bezpečnější zejména proto, že protisměrný provoz je oddělen, křižovatky jsou mimoúrovňové a nedochází tak k nejrizikovějším manévrům, se kterými se v silniční dopravě potkáváme.“ Připomněl dále, že je zde vyloučen provoz chodců a cyklistů. „Což dopravní situaci pro řidiče výrazně zjednodušuje,“ poznamenal.

Ilustrační foto.
Křížky u silnic varují: loni v kraji nepřežilo nehody pět cyklistů

Nicméně – pokud už se nehoda na dálnici stane, následky bývají často vážnější. V poslední době se ve středních Čechách nemile pomnožily těžké nehody, kdy auto, leckdy dodávka, najede v plné rychlosti zezadu do stojící kolony.

Vysoká koncentrace dopravy také zvyšuje riziko ve městech, a to včetně parkovišť. V otevřené krajině zase v posledních letech rostou počty střetů se zvěří. „Jen naši likvidátoři jich s klienty denně řeší zhruba tři desítky,“ přikyvuje Jan Marek z největší domácí pojišťovny. Řeč je přitom jen o vozidlech, která mají havarijní pojistku; bez ní tuhle škodu majiteli nikdo neuhradí.

Čím varují čísla o prázdninových nehodách

- Nečastějšími příčinami dopravních nehod během loňských letních prázdnin byly nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy, nevěnování se řízení, jízda po nesprávné straně vozovky a nesprávné předjíždění.

- Třetina usmrcených osob (33,5 procenta) během loňských letních prázdnin zemřela v důsledku nepřiměřené rychlosti; dalších 28,3 procenta osob pak bylo těžce zraněno. Vysoká rychlost má na svědomí nejvíce usmrcených ve věkové skupině 18–24 let.

- Pětina usmrcených při prázdninových nehodách v uplynulých deseti letech byli spolujezdci. Přibližně každá čtvrtá usmrcená osoba byla motocyklistou.

- V hektickém letním provozu nemá smysl spěchat; jízdou například v průměru o 20 km/h nad dovolený limit lze ušetřit maximálně minuty (například na trase dlouhé kolem 120 km to může být zhruba deset minut). Lepší je naplánovat zastávku na oblíbeném místě či čerpací stanici a vyřídit o pauze vše potřebné – včetně kontroly telefonu a nastavení navigace.

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu