Proč je zívání nakažlivé?

Když Deník při hledání rozuzlení dalšího dotazu seriálu 100 otázek a odpovědí - Proč je zívání nakažlivé? - oslovil odborníka na fungování lidského mozku, kromě vysvětlení se mu dostalo i informace: „Autor této odpovědi při zhruba dvacetiminutové práci zívnul přesně dvanáctkrát."

Není se čemu divit, a zívat budou po přečtení tohoto článku zřejmě i čtenáři Deníku. Jak potvrzují vědecké výzkumy a konec konců i zkušenost skoro každého člověka, zívání opravdu nakažlivé je. Stoprocentně na otázku, proč se to děje, věda zatím odpovědět neumí. Ví ale zhruba, jak k "nakažení se" zíváním dochází. A podle všeho to souvisí se schopností člověka, která je extrémně důležitá pro jeho fungování ve společnosti.

Proč se oceány zdají být modré?

Dosavadní experimenty přinesly poznání, podle kterého nakažlivé zívání souvisí se vciťováním se do druhých. S lidskou schopností pochopit aktuální pocity ostatních. „Zobrazování aktivity mozku během nakažlivého zívání ukázalo na oblasti, ve kterých se nacházejí části takzvaného zcadlového systému mozku. Jde o neurony, v jejichž aktivitě se zrcadlí interpretace chování jiných lidí či tvorů okolo nás, čímž patrně i rozumíme jejich pohnutkám a dokážeme se do nich empaticky vcítit," vysvětluje pro Deník lékař Karel Ježek z Laboratoře experimentální neurofyziologie Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Pro toto vysvětlení svědčí vícero důkazů. „I další pozorování poukazují na propojení zívání s principy empatie. Bylo totiž prokázáno, že nakažlivost zívání roste se sociální sociální blízkostí - čím více jsou si osoby blízké, tím rychleji a častěji se zíváním jedna od druhé nakazí. Toto navíc nepřímo potvrzují i studie psychopatických a autistických jedinců, u nichž se nakažlivost zívání projevuje mnohem méně, což patrně souvisí s poruchou schopnosti se vcítit do ostatních," říká Ježek.

Nakažlivost zívání je obrovská a to je také důvod, proč by se čtenáři Deníku neměli divit, pokud při čtení předchozích řádků zívají. „Zíváním se můžeme nakazit i jen tím, že na něj myslíme. Při nakažlivosti jedinec zívá, aniž by chtěl spát, či se nudil," upozorňuje Ježek.

Mimochodem, nakažlivé zívání se netýká jen lidí. „Zívání je vzorec chování vyvinutý nejen mezi savci, ale i mnoha dalšími obratlovci, jako například mezi ptáky a rybami. Jeho nakažlivost je rozšířená též napříč rozdílnými živočišnými druhy. Lze například pozorovat zívání u psa, sledujícího zívání jeho pána," nastiňuje odborník.

Víte, že? Česko bude zpívat koledy on-line Zjistěte více o Deníku

Jak Deník nedávno informoval, vědci třeba pozorovali také nakažlivé zívání u lvů. Podle výzkumu italských vědců, kteří sledovali dvě smečky lvů na jihu Afriky, má pro krále zvířat nakažlivé zívání důležitý význam. Autoři studie tvrdí, že jim pomáhá koordinovat pohyby smečky a následně třeba efektivněji lovit. Jak uvádí web Science News, tým zjistil, že lvi, kteří vidí některého z členů smečky zívnout, s největší pravděpodobností v následujících třech minutách začnou také. „Lvi, kteří zachytili zívání jiného člena smečky, jsou jedenáctinásobně náchylnější k tomu, aby zopakovali i další pohyby zívajícího, než ti, kteří původní zívnutí neviděli," upozornil web Science News.

Zívání se tak stává formou domlouvání se, podprahové komunikace mezi členy smečky, kteří dokáží lépe koordinovat své pohyby. Vztahy ve smečce se utuží a ta pak dokáže lépe spolupracovat třeba při lovu.