Z pohledu sedmičlenné české výpravy bylo mistrovství velmi zajímavým závodem.

Kvarteto Martina Zlatohlávková, Adam Sedlmajer (oba WSC Neratovice), Martin Kolman a Daniel Odvárko ve středečním závodě týmů zopakovalo bronzové umístění z předchozího šampionátu v Norsku. Jedinou kaňkou bylo zranění Zlatohlávkové, která už nemohla pokračovat v individuálním závodě. V něm se tak pozornost upírala především na Sedlmajera.

Obhájce zlata se po rozjížďkách všech tří disciplín usadil na průběžné druhé příčce v kombinaci za Hermanem Beliakovem z Běloruska a před třetím krajanem Martinem Kolmanem. Sedlmajer se ale jako jediný lyžař probojoval do finálových jízd všech tří disciplín, což nejen, že vypovídalo o jeho lyžařském umění, ale také díky tomu mohl na rozdíl od soupeřů průběžně zlepšovat všechny své výkony.

Hned v úvodním finále triků se zlepšil a poskočil na první příčku, odkud jej mohli sesadit pouze Francouz Dilland Thibaut a nebo Martin Kolman. Tomu nevyšla finálová jízda triků, a tak se musel spoléhat na zlepšení ve skoku. Francouz naopak musel sázet na slalom, protože se do finále skoku neprobojoval.

Finále slalomu se sice nevydařilo Sedlamajerovi ani Odvárkovi, ale nezazářil také Dilland Thibaut, a tak česká jednička čekala už pouze na to, zda se nezlepší Martin Kolman ve skoku. Musel by však překonat asi 66 metrů, což byl téměř nereálný nereálný úkol. Kolman se nakonec ve strhující honbě za medailí vybičoval ke svému novému osobnímu rekordu 62,7 metrů. To nestačilo na týmového kolegu a dokonce i bronzová medaile visela o 50 centimetrů výš, takže Kolman bral nevděčnou čtvrtou příčku.

Sedlmajer už mohl odskákat svou finálovou jízdu s jistotou, že o zlato jej nikdo nepřipraví. Po roce si tak mohl vychutnat svůj třetí titul mistra Evropy v kombinaci, kterým si ještě upevnil postavení momentálně nejvšestrannějšího lyžaře. Druhý skončil Herman Beliakov, bronz bral Dilland Thibaut.

ALEŠ POLIDOR