Ti úvodem zdolali půlmaratónské „kolečko“ veltruským lesoparkem. Po návratu do centra dolního Povltaví se k nim u kralupského městského úřadu přidala další početná skupina. Následně všichni společně zdolali třiadvacetikilometrový úsek vedený stezkami podél Vltavy.

Jednalo se o prostý přátelský výběh s absencí časomíry. Nebylo v něm ani vítězů, ani poražených. Každý překonával jen sám sebe. Akci pořádal už po několikáté ultramaratonec René Kujan, publicista z Kralup, a etický význam i tohoto štědrovečerního běhu tkvěl v pomoci členům Sportovního klubu vozíčkářů Praha.

I tentokrát pro ně byla uspořádána finanční sbírka. Vybranou částku 5 400 korun od běžců a jejich příznivců poukázaly na konto organizace vozíčkářů přítomné pracovnice Domu dětí a mládeže Kralupy, který se letos stal spolupořadatelem akce. Za velkého potlesku převzala vybraná účastnice malý dárek od hlavního organizátora R. Kujana za nejlépe „vánočně vyzdobený dres.“

Na trati běhu, vedeném z Kralup přes tamní lávku pro pěší po pravém vltavském břehu, se skupina setkala u betléma v Řeži se spřátelenými běžci z tamního regionu. Do Kralup se tým vrátil před polednem. „Letos nás na start přišlo více, než jsem čekal. Nemrzne, je teplota kolem sedmi stupňů. Tentokrát se přesto nikdo z nás, jako třeba vloni, nevydává na trasu běhu bosky. Už jsem sám několikrát zkoušel zdolat maraton tímto způsobem, nejtěžší jsou vždy první kilometry - pak už se to vydrží,“ konstatoval před vyběhnutím na finální část trati R. Kujan, kterému po těžké autohavárii a následných operacích páteře lékaři předpovídali už jen méně aktivní život bez běhání.

Jiří Herain