„Druhé místo je pro mě další skvělý úspěch, navíc ve francouzské metropoli, což je třešnička na dortu,“ těšilo Jiřího Cimlera.

Od klasických spartanských závodů se „stadion“ lišil zejména lokací. Celá trasa vedla po sedačkách na tribunách, nekonečných schodech, ale i útrobami francouzského svatostánku. Nechyběly tradiční překážky typu ručkovacího monkeybaru, lezecké zdi, slack-liny, oštěpu či nošení břemen.

Pořadatelé vtipně využili prostředí a na závodníky přichystali například různé přelézání plotů a zábran, nebo vcelku nepříjemné plazení pod ostnatým drátem po schodech nahoru a dolů.

Podle Jiřího Cimlera byl podnik příjemným zpestřením mezi klasickými závody. „Závod jsem si moc užil,“ poznamenal s tím, že až na drobné asi půlminutové zdržení ve frontě na jednu z překážek šlo všechno hladce. Už jen polemizovat dnes může nad tím, jak by dopadl, pokud by startoval ve stejné vlně jako vítězný Švýcar. „Jelikož jsem své nejbližší soupeře vcelku v pohodě předbíhal, myslel jsem si, že zvolené tempo je dostatečné. On startoval pár vln přede mnou a běžel rychleji.“

I tak může být Jiří Cimler se startem do nové sezony maximálně spokojený. „Chtěl bych poděkovat své trenérce Terce Janečkové, která mě parádně připravila. Doufám, že ze mě vymačká to nejlepší a podobné výkony budu schopný zopakovat i v dubnu v Polsku a Belgii na závodech Barbarian Race a OCR Series,“ uzavřel.