Nuda je pro ně cizím slovem. Každou chvilku totiž dokážou sourozenci Daniel a Denisa Brejchovi z Neratovic využít. A většinu svého času věnují karate, japonskému bojovému umění, jímž doslova žije celá rodina.

Jedenáctiletá dvojčata, která byla na slavnostním vyhlášení ankety Nejúspěšnější sportovec Mělnicka roku 2014 v neratovickém společenském domě oceněna v kategorii Talent, se v karate zdokonalují už od svých tří let. A není ani divu. Tatínka Martina Brejchu Daniel s Denisou často doprovázeli na tréninky.

„Začali tenkrát jednoduchými cviky. Karate dělají vlastně už nějakých osm let a myslím, že jsou dost snaživí,“ říká hlavní trenér neratovického sportovního klubu Karate Dragon Martin Brejcha, který je zároveň i trenérem svých dvou ratolestí.

Karate v dětském podání je podle něho bráno spíš jen jako sport, filozofii starých mistrů prý ještě příliš nechápou. 
Na to si musejí ještě pár let počkat.

Zvládne se ubránit

Denisu na karate baví především pohyb. „Navíc se mi na tom líbí, že bych se uměla na ulici ubránit proti zlým lidem,“ připomíná nadějná sportovkyně. Se svým bráškou se, jako většina mladých karatistů, věnuje disciplíně kata, kterou Daniel popsal jako boj proti soupeři, který je jen v jeho představách.

„Kata je sestava technik, které slouží k poražení imaginárního nepřítele. A to cvičí ze sedmdesáti procent právě Daniel s Denisou. Další disciplínou je kumite, což už je opravdu o tom praní. K tomu se musejí postupně dopracovat,“ popisuje Martin Brejcha, který se karate věnuje pětadvacet let, jednadvacet let přitom zastává i funkci trenéra. „Líbí se mi pracovat s dětmi, sledovat, čeho pod dobrým vedením dosáhnou. Je to skvělý pocit,“ doplňuje šéf neratovického klubu, který působí pod tamním domem dětí a mládeže.

Martin Brejcha v anketě Nejúspěšnější sportovec Mělnicka v roce 2013 získal titul Trenér roku. To také dokazuje, jak je mezi svými svěřenci oblíbený.

Nezlobí se na něho ani jeho vlastní děti. Mají ho rády nejen jako tatínka, ale i jako trenéra, který je rozhodně nešetří. Žádné výhody ani úlevy jim z toho neplynou. „Táta chce, abychom měli hodně tvrdé techniky, dobré postoje a abychom to nepletli,“ líčí Denisa.

Sourozenci

Brejchovi karate trénují čtyřikrát až pětkrát týdně. Mezitím se pak věnují ještě svým dalším zálibám. „Já mám ještě v pondělí fotbal, v úterý chodíme oba na angličtinu a ve středu máme výtvarku,“ popisuje svůj nabitý program Daniel. Denisa se pak v pondělí věnuje své oblíbené zumbě.

Jedenáctiletá slečna je také vzorem pro mnohem mladší neratovické karatisty. Pomáhá totiž mamince Heleně, která trénuje děti od čtyř do pěti let. „Přestože má Deniska své tréninky, od září do toho šla se mnou a pomáhá mi ve všech přípravkách. Protože chodí hodně malých dětí, máme tři tréninky týdně. Děti ji úplně zbožňují,“ říká s úsměvem Helena Brejchová.

Spousta titulů

Jaké mají Daniel s Denisou plány do budoucna? Chtěli by vybojovat nejvyšší místa na letošním mistrovství Evropy v Belgii a v příštím roce i na mistrovství světa, které se bude konat v Irsku.

„Mrzí mě, že karate není bráno jako olympijský sport. Je to škoda,“ říká trojnásobná mistryně Evropy, dvojitá druhá vicemistryně světa a mnohonásobná mistryně České republiky.

S tituly na tom není o nic pozadu ani jení bráška. Pochlubit se může tituly mistr světa, vicemistr světa, mistr Evropy, druhý vicemistr Evropy, a poháry na poličce v pokoji mu připomínají, že mnohokrát uspěl i v tuzemských mistrovstvích.

Daniel a Denisa se vedle svého bojového umění zdokonalují také v anglickém jazyce. Ten totiž musejí používat na závodech v zahraničí, kterých se často účastní. „Vždycky se máme na začátku prezentovat v angličtině a jazyk potřebujeme i v průběhu závodů,“ vysvětluje Denisa, která by v budoucnu chtěla trénovat mladé karatisty jako její tatínek.

Jako povolání by si ale vybrala učitelství na prvním stupni. A tomu by se chtěl věnovat i bráška její Daniel. Ten by prý chtěl být učitelem tělesné výchovy.